Po roce 1989 začal strmě stoupat věk, kdy ženy mají první dítě. V 80. letech byla prvorodička v Anglii 24letá a ta česká 19letá, nyní je v Anglii věk prvorodičky 33 let a v Česku 29 – směle dotahujeme. Přibylo prvorodiček po 35. roce věku, i v Česku roste segment „starých matek“ rodících po čtyřicítce.

Po roce 1989 začal strmě stoupat věk, kdy ženy mají první dítě. V 80. letech byla prvorodička v Anglii 24letá a ta česká 19letá, nyní je v Anglii věk prvorodičky 33 let a v Česku 29 – směle dotahujeme. Přibylo prvorodiček po 35. roce věku, i v Česku roste segment „starých matek“ rodících po čtyřicítce. Zdroj: Profimedia.cz

Vedoucí embryoložka Sylvie Hlaváčová (UNICA) a její titěrná práce
Profesor Trávník (druhý zleva) stál před 35 lety v brněnské porodnici na Obilním trhu u historicky prvního umělého oplodnění ve východní Evropě
Že jste na soukromé či státní klinice umělého oplodnění (IVF), poznáte podle toho, že tam mají na nástěnkách často přišpendlené fotky dětí. Na některých z nich jsou dvojčata, nebo dokonce trojčata. Darovali je tam vděční rodiče, kteří by jinak děti neměli.
3
Fotogalerie

Záměna

Výjimečnou situaci ZÁMĚNY EMBRYÍ navíc komplikuje fakt, že jen jedna z cizinek je těhotná – a podle českých i evropských zákonů zůstává matkou žena, která dítě porodí. Takže jedna bude zřejmě mít dítě, druhá nic. Na jakou částku se soudní či mimosoudní vyrovnání vyšplhá, se zatím neví. Podle právnických odhadů půjde řádově o několik miliónů korun hrazených z pojištění kliniky, a to hlavně za psychickou újmu obou párů. A jaká je „psychická“ újma celého oboru reprodukční medicíny?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!