Psal se listopad 1969, když mnichovské hlavní nádraží zažilo plno slávy. Do západního Německa právě přicestoval milióntý gastarbeiter z regionu jihovýchodní Evropy (včetně Turecka). Na železniční perón ho přispěchal uvítat sám tehdejší šéf Spolkového úřadu práce Josef Stingl. Šťastlivci Ismeilu Bahadirovi, čtyřiadvacetiletému Turkovi ze střední Anatólie, předal za potlesku „vítačů“ cenu – televizor. A nechal se slyšet, že Německo potřebuje více takových imigrantů, aby udrželo svůj dosavadní silný hospodářský růst.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
