Předplatné
Ekonom, 60 let: Přišlo mi to už tehdy směšné a ponižující. Oni na nás měli tanky, my jsme psali nápisy po zdech. Celé pražské jaro bylo trapné, i když nás stálo všechny mnoho sil. Čeští komunisté chtěli poučit ruské komunisty, jak se správný socialismus (s lidskou tváří) má dělat. Proto to byla vzpoura písmem a slovem proti kyjům a sekyrám. Tomu se Brežněv musel asi smát. Věděl dobře, že kdyby českým komunistům povolil jen půl z toho, co chtěli, zahubilo by to komunismus. Gorbačov to pak předvedl v Rusku. Jestli jsem tehdy pociťoval radost, tak jedině z toho, že se komunisté ve své naivitě a hlouposti zničí sami. Brežněv mi tu radost vzal. Když se objevil Gorbačov, nechtěl jsem věřit, že oni udělají stejnou chybu dvakrát. Naštěstí ji udělali. Dnes jsem rád, že se k 21. ­srpnu nikdo nevrací. Nezbyli po něm ­hrdinové, nýbrž rozpaky.

Ekonom, 60 let: Přišlo mi to už tehdy směšné a ponižující. Oni na nás měli tanky, my jsme psali nápisy po zdech. Celé pražské jaro bylo trapné, i když nás stálo všechny mnoho sil. Čeští komunisté chtěli poučit ruské komunisty, jak se správný socialismus (s lidskou tváří) má dělat. Proto to byla vzpoura písmem a slovem proti kyjům a sekyrám. Tomu se Brežněv musel asi smát. Věděl dobře, že kdyby českým komunistům povolil jen půl z toho, co chtěli, zahubilo by to komunismus. Gorbačov to pak předvedl v Rusku. Jestli jsem tehdy pociťoval radost, tak jedině z toho, že se komunisté ve své naivitě a hlouposti zničí sami. Brežněv mi tu radost vzal. Když se objevil Gorbačov, nechtěl jsem věřit, že oni udělají stejnou chybu dvakrát. Naštěstí ji udělali. Dnes jsem rád, že se k 21. ­srpnu nikdo nevrací. Nezbyli po něm ­hrdinové, nýbrž rozpaky. • Zdroj: Ivan Steiger

Ekonom, 60 let: Přišlo mi to už tehdy směšné a ponižující. Oni na nás měli tanky, my jsme psali nápisy po zdech. Celé pražské jaro bylo trapné, i když nás stálo všechny mnoho sil. Čeští komunisté chtěli poučit ruské komunisty, jak se správný socialismus (s lidskou tváří) má dělat. Proto to byla vzpoura písmem a slovem proti kyjům a sekyrám. Tomu se Brežněv musel asi smát. Věděl dobře, že kdyby českým komunistům povolil jen půl z toho, co chtěli, zahubilo by to komunismus. Gorbačov to pak předvedl v Rusku. Jestli jsem tehdy pociťoval radost, tak jedině z toho, že se komunisté ve své naivitě a hlouposti zničí sami. Brežněv mi tu radost vzal. Když se objevil Gorbačov, nechtěl jsem věřit, že oni udělají stejnou chybu dvakrát. Naštěstí ji udělali. Dnes jsem rád, že se k 21. ­srpnu nikdo nevrací. Nezbyli po něm ­hrdinové, nýbrž rozpaky.
Komunistka, 72 let: Byla to hrozná doba, plná nenávisti mezi lidmi. Hrozilo, že nás obsadí fašisté, naštěstí zasáhli Sověti. Bylo tehdy vidět, jak je propaganda mocná. My jsme také měli propagandu, ale pravdivou. Placení pisálci tehdy nalévali do srdcí lidí nenávist proti nám. Mnozí pomýlení jim uvěřili. Člověk jen plakal, když viděl, jak se všechno, co jsme za dvacet let socialismu vybudovali, hroutí. Bratrská pomoc to zachránila. Zase jsme se vrátili k marxistickým hodnotám. Bohužel po dvaceti letech se pokus kapitalistů podařil v samotném SSSR. Gorbačov byl ruský Dubček, nechal se zneužít ke zničení socialismu. Na nový pokus vybudovat spravedlivou, komunistickou společnost bez vykořisťování si lidstvo bude muset počkat. Dělaly se chyby, ale to zhroucení největšího lidského ideálu bylo nespravedlivé. Příště budeme moudřejší a nějaké Dubčeky a Gorbačovy nedopustíme. Naše ideály se zas k nám vrátí.
Režisérka, 49 let: O politice se u nás doma nemluvilo. O ruské okupaci ani slovo. Když jsem začala brát rozum, zdálo se mi, že jsem všude zavalená prázdnotou. Televize, rozhlas, knížky i škola, všude mnoho slov a vět, které neznamenají vůbec nic. Měla jsem pocit opuštěnosti, jako by nikdo s nikým nemluvil. Když jsem zavadila asi ve čtrnácti o malá sklepní divadýlka, užasla jsem. Tam byli lidi, kteří něco chtěli říct a chtěli poslouchat, co říkají ti ostatní. Tam jsem se poprvé dozvěděla o srpnu 1968. Jeden kluk mi přinesl staré noviny s fotografiemi tanků v Praze. Nechtěla jsem tomu věřit. Zděsilo mě, že se to stalo, a ještě víc, že je možné na to tak rychle zapomenout. Od těch dob je pro mě ruská okupace stále větší břímě. Teď na ni myslím v souvislosti s Ukrajinou a s tím, jak Rusové zas bezostyšně lžou. Vědí, že někdo zas ty jejich lži stráví, a to mě děsí nejvíc. Svět je chumel všeho možného a my se ustavičně musíme, jak nějaký buldozer, tím chumlem prodírat.
Profesor češtiny, 70 let: Slovo mělo vždycky velký význam. V roce 1968 (a v letech předtím) zaútočilo slovo na hradby zla. Spisovatelé se stali předními bojovníky, jejichž mluvené i psané slovo bylo zbraní silnější než tanky. Ty sice přijely, převálcovaly naši vlast, ale průlom do hradeb zla už se zacelit nepodařilo. Kombajn, který sklízí zelené obilí života a mění je v tanky, jak to nakreslil Steiger, byl tím slovem poražen. Stačilo dvacet let a říše hrůzy, která se označovala za věčnou, se sesypala zde i v Rusku. To je velký přínos roku 1968. Lituji jen, že jsme se ke království slov už nikdy nevrátili. My jsme tehdy dali socialismu naději, Rusové ji pošlapali.
Herečka, 55 let: U nás doma se nemlčelo. Věděla jsem všechno od bratra i rodičů. Všichni nadávali na komunisty, na Husáka a na ruské okupanty. Byla jsem předškolní dítě, jemuž to nadávání při­pomínalo pohádky o zlých čertech. Jenže v těch pohádkách vystupovalo málo spravedlivých princů. Tím jsem strádala. Čas od času jsem později něco plácla ve škole a polekala tím rodiče i učitele. Naštěstí z toho nikdy nic nebylo, asi kolem mě nežily svině. Na vysoké škole v listopadu 1989 nás holky vyloučili kluci ze stávky kvůli tomu, že přijedou tanky. Schovala jsem se do skříně, ostatní holky poslali domů. Když mě našli, odmítla jsem z fakulty odejít. Normálně jsem měla šťastný pocit, že se nechám za svou vlast zastřelit tankem. Tomu pocitu jsem tehdy věřila. Byl to můj ­srpen 1968.
6
Fotogalerie

Kreslí Steiger... Steigerwald píše

Karel Steigerwald
Karel Steigerwald
20. srpna 2015 · 00:15

Dobové karikatury Ivana Steigera, jež jsou dodnes symbolem srpnové okupace 1968, doprovodil monology Čechů Karel Steigerwald.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů