Jan Rejžek

Jan Rejžek Zdroj: Hynek Glos

Až dvacetkrát do měsíce vyráží Rejžek vlakem nebo autobusem do nejrůznějších koutů republiky, kde uvádí své poslechové diskotéky – pořady nejen o hudbě
Jan Rejžek, pedant, který nesnáší chyby. Kde je musí přecházet, je jeho milovaná Slavia, nešťastný fotbalový klub plný omylů.
V září 1988 pozval Jan Rejžek na festivalu v Lipnici na pódium Václava Havla
3
Fotogalerie

Nekrolog si napíšu sám

Jan Rejžek (61) má pomník. Není z mramoru (to by kritici tohoto kritika nepřežili), nýbrž z článků, které napsal o hudbě v letech 1973–1993. Právě vyšlá knížka Jak tohle vůbec můžete otisknout! má bezmála devět set stran, a kdybyste si ji chtěli číst ve vaně, ta dvoukilová bichle vás spolehlivě přitlačí ke dnu. S obdobnou průrazností útočíval Rejžek na ty, v jejichž muzice našel kalkul a šmíru; bezohledně, ironicky, s neomylným citem trefit oběť do slabin. Ne každý to snese. Mnozí vyslovují Rejžkovo jméno s opovržlivostí, novinář byl dokonce za neuctivý nekrolog o Petru Hapkovi prohlášen na Facebooku za mrtvého. Obecně však platí, co v předmluvě ke knize napsal Jiří Černý: „Ať s Rejžkovými vývody souhlasím, nebo ať jsou pro mě sebevíc nepřijatelné, vždycky ho čtu.“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!