Jan Werich

Jan Werich Zdroj: Archív Jaromíra Farníka

Jan Werich a Miloš Havel: Píše se rok 1957, Werich po více než deseti letech může zavítat na prohnilý Západ, přesněji řečeno na Jih. To, že si našel čas, aby se tu přátelsky setkal a nechal fotit s bývalým filmovým magnátem z Lucerny a strýcem pozdějšího prezidenta, jinak ovšem v té době „příslušníkem zrádné emigrace“ a „velkoburžoazním vykořisťovatelem“, nechť je Werichovi v nebi komediantů přičteno k dobru. Miloše Havla vyšetřovala po roce 1945 horem dolem Státní bezpečnost i očistné komise, vyšetřovali jej „na Buriana“, „na Mandlovou“, „na Baarovou“ – a je zase „na Havla“ – a dohromady nic na něho nenašli. Přesto bylo jeho jméno, dokonce i v popisce k této foto­grafii, a to i po roce 1989, v knížkách o Werichovi ­ důsledně gumováno.
Werich, Horníček a sportovci: Píše se rok 1957, šatnu ABC zaplnili fotbalisté z tehdy všude vítězící Dukly Praha. Zdá se, že si oba klauni mají nejvíc co říci s Josefem Masopustem, vpravo rovněž skvělý záložník Svatopluk Pluskal.
S Voskovcem bezprostředně po jeho příjezdu v roce 1946. Vždy prozíravější Voskovec si počkal na Západě ještě rok, až jak se to u nás vyvine. Slavně přijel, viděl – a po Únoru zmizel, už napořád. Tady je ještě veselo. Jen nevím, zda Werichovi upravuje kravatu, motýla, poukazuje na jeho podbradek, anebo se vžívá do role Othella?
Velhartice a poslední snímek z léta 1980. Na scéně se Jan Werich naposledy objevil v květnu 1977  v Lucerně, mimo jiné  v dialogu s Jiřím Suchým. Navzdory Antichartě symbol klaunského vzdoru vůči vrchnosti stále fungoval a nabitá Lucerna tleskala po každém slovu s protirežimním podtextem.
Jan Werich a Zdena: Momentka z ­We­­richo­va šumavského „tuscula“ ve Velhar­ticích, patrně ve šťastných chvílích manželského „smíru mezi znepřátelenými strana­mi“. Věrohodným průvodcem peripetiemi půlstoletého manželského vztahu – i s názory Jiřího Voskovce na paní Zdenu jako na anděla strážného proslulé dvojice – je vydaná Korespondence V+W, zejména díl III.
11
Fotogalerie

Sloužící pana Wericha

Jan Werich se narodil před 110 lety. V tomto článku bude však řeč o posledním období jeho života. Karel Koliš (*1948) vedl v sedmdesátých letech Jonáš klub, ustavený (jako výspa možného a povoleného) při divadle Semafor. A právě zde vznikl nápad vydat Werichův pamětní list. V tu chvíli se začal psát příběh, který od základu změnil Kolišův život. Inženýr chemie se stal řidičem, pochůzkářem, uklízečem, obstarávačem všeho možného, jednoduše mužským elementem na „dvoře pana Wericha“. Jeho svědectví je dnes unikátní…

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!