Vznik Islámského státu na syrsko-iráckém pomezí, záhy povýšeného na chalífát, byl snad největším překvapením loňského roku. Při bližším ohledání však zjistíme, že pokus o založení teokratického unitárního a centralizovaného státního útvaru nepostrádá určitou logiku. Příroda, jak známo, nesnáší dutiny a snaží se je vyplnit. A mocenský i kulturně hodnotový ústup Západu po sobě zanechal vzduchoprázdné dutiny, které archaické civilizace chutě vyplňují v souladu s vlastní tradicí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
