V šedesátých letech, tedy v době, kdy byl Slavík v rozpuku, jsem byl i já v rozpuku. Strávil jsem ji meditativním houpáním v kohoutovi, honěním za mičudou a houbařením s dědou. Byl jsem popem nepolíbené dítě, což bylo zcela správně. ZLATÝ SLAVÍK ve mně tudíž vzbuzoval stejnou míru emocí jako oficiální návštěva předsedy Komunistické strany Gabonu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
