Předplatné
PIERRE ET GILLES - NINA HAGEN (1993). Francouzští umělci Pierre et Gilles spolu tvoří od poloviny sedmdesátých let, kdy se proslavili fotografiemi Andyho Warhola, Iggyho Popa a Micka Jaggera. V Praze budou vedle Niny Hagen představeny jejich portréty Dity von Teese (asi nejslavnější umělkyně současné burlesky a bývalá manželka zpěváka Marilyna Mansona) a Marka Almonda.

PIERRE ET GILLES - NINA HAGEN (1993). Francouzští umělci Pierre et Gilles spolu tvoří od poloviny sedmdesátých let, kdy se proslavili fotografiemi Andyho Warhola, Iggyho Popa a Micka Jaggera. V Praze budou vedle Niny Hagen představeny jejich portréty Dity von Teese (asi nejslavnější umělkyně současné burlesky a bývalá manželka zpěváka Marilyna Mansona) a Marka Almonda. • Zdroj: Private collection, courtesy Galerie Jerome de Noirmont, Paris

VÁCLAV JIRÁSEK KVĚTOMLUV, 1992 Už v dobách Bratrstva (brněnská umělecká skupina, působící na přelomu 80. a 90. let) byly v jeho tvorbě zřetelné odkazy na umění 19. století. Urban si prý byl už od začátku příprav jistý že Jiráskovy věci na výstavu patří. Na fotografii je Jan Hísek, kterého kurátor považuje za vynikajícího malíře a je rád, že bude alespoň tímto způsobem v Rudolfinu přítomen.
JEFF KOONS, WOLFMAN (CLOSE-UP) – VLKODLAK, 1991 Jeff Koons (v současnosti nejdražší žijící umělec světa) se svou manželkou, bývalou pornoherečkou Cicciolinou, někdejší členkou italského parlamentu za Transnacionální radikální stranu. Jeden ze dvou exponátů výstavy, které byly pojištěny na nejvyšší částku – 1,5 miliónu dolarů. Na tomto místě je nutno dodat, že jen v Rudolfinu bude vystaveno na 161 děl, 53 umělců svážených z 51 míst Evropy, Asie a Severní Ameriky, s celkovou pojistnou hodnotou více než 146 miliónů korun.
WIM DELVOYE, PIPE 3 – PÉRO 3, 2000 Belgický neokonceptualista vznik díla v rozsáhlém katalogu k výstavě objasňuje: „Na fotografii Péro 3 jsou ruce Asiatky. Většina ze zobrazovaných praktik je heterosexuální, ale zároveň jsou velmi uniformní – vlastně takový unisex. Raději dělám felaci, protože tam je jak pánev, tak lebka, což jsou dvě partie kostry, které mne zajímají nejvíc. Nejradši mám ty snímky, na nichž je lebka a pánev v jednom záběru. Pracuji především se štíhlými ženami z praktických důvodů, protože často používám přístroje, které jsou malé, určené pro jedno tělo.“
ERWIN OLAF, SISSI, +1898, ROYAL BLOOD, – SISSI, +1898, KRÁLOVSKÁ KREV, 2000 Erwin Olaf na vznik série Královská krev vzpomíná: „Byla to první koncepční práce vytvořená v mém novém ateliéru. Chtěl jsem oslavit, že je ten prostor tak čistý a světlý. Tak mě napadlo experimentovat s bílými tóny na bílém pozadí, podobně jako jsem v dřívější sérii Blacks (Černí) z roku 1990 experimentoval s černými objekty na černém pozadí. Postupně mi z toho vyšly příběhy členek královských rodů, které zemřely násilnou smrtí. Škoda jen, že stále nevím, proč tak rádi sledujeme násilí na obrazovce, na plátně či ve fotografii. V tomto smyslu je tedy cyklus Královská krev selháním!“
PAOLO SCHMIDLIN, PORNO QUEEN – PORNOKRÁLOVNA, 2005 Podle autora vznikl původní nápad při prohlížení knihy fotografií Alison Jackson Private (V soukromí); anglická fotografka na svých snímcích zachycuje dvojníky slavných lidí v neobvyklých, překvapivých a znepokojivých situacích. „K tomu se přidal zážitek jednoho přítele,“ dodává Schmidlin, „kterého během návštěvy Las Vegas ohromilo představení v peep show, kde stará žena, dvojnice Alžběty II, předváděla lechtivé rajcovní číslo. Zajímá mě ten zmatek, do něhož je divák uvržen v konfrontaci se zobrazením postavy, již je zvyklý vídat ve velmi formálním kontextu: vidět onu osobu při méně obvyklých činnostech (byť realistických) vyvolává znepokojení a rozpaky, ale často také pobavení.“
12
Fotogalerie

Za hranicí krajnosti

Marek Gregor
Marek Gregor
23. září 2010 · 00:15

Od příštího týdne budou výstavní prostory Galerie Rudolfinum a čtyř dalších významných galerij ních a muzejních institucí patřit projektu Decadence now!, který mapuje výtvarná díla na hraně, či dokonce za hranou společenského diskursu v kontextu současného světového umění. Historik umění a autor celé série výstav Otto M. Urban tak navazuje na svůj předchozí, úspěšný projekt V barvách chorobných – Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Více informací

Doporučujeme

Články z jiných titulů