Les rukou. Auto na snímku muselo před vyhladovělým davem dvakrát ujet. Přitom nepřivezlo chleba, ale přikrývky, které teď slouží místo matrací.

Les rukou. Auto na snímku muselo před vyhladovělým davem dvakrát ujet. Přitom nepřivezlo chleba, ale přikrývky, které teď slouží místo matrací. Zdroj: Jan Šibík

Týdenní dřina. Muhammad Chán se svým synkem odklízejí haraburdí. Snaží se vyhrabat to jediné, co má nějakou cenu. Auto. Když jsem se do afghánského uprchlického tábora Azaghel na severozápadě Pákistánu vrátil po týdnu, už bylo venku. Ale nejezdilo.
Zachránit, co se dá. Kluci z Noušeri, kde se rozvodnila řeka Kábul, sbírají naplavené kmeny. Materiál na novou chatrč.
ZAse v obýváku. Když se do domu Šakila Adila hnala voda, vyšplhal se i s dětmi na střechu. Zůstali tam čtyři dny. Teď už funguje i větrák.
Vedro. Na teploměru je 40 stup ňů. Chalík Kiání se chladí proudem vody. Pít ji však není radno. Je kontaminovaná.
Vesnice Čóki Darab. Za čtyři hodiny odklízení bahna a suti dostávají Pákistánci od společnosti Člověk v tísni 300 rupií (asi 70 Kč). Pro většinu je to jediný příjem.
8
Fotogalerie

Sorry, je to Pákistán

Když se do domu Šakila Adila začalo valit bahno, vylezl se svou rodinou na střechu. Zůstali tam čtyři dny. Pili jen dešťovou vodu. Na rozdíl od těch, co skončili ve větvích stromů a mohli se živit listím, oni hladověli. Když voda klesla po krk, vydal se otec rodiny dolů. Postupně pak své děti přenosil na nejbližší kopec. Fotograf Refl exu Jan Šibík rodinu zastihl v severo pákistánské vesnici Čóki Darab ve chvíli, kdy během poledního žáru odpočívala.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!