Obraz: Sandro Batticelli, Mars a Venuše, 1485

Obraz: Sandro Batticelli, Mars a Venuše, 1485 Zdroj: Profimedia.cz

Sexuální výchova v postmoderním věku

Začíná odpolední vyučování a děti vcházejí do třídy. Budou mít sexuální výchovu. Ve dveřích stojí pan učitel, na ruce má natažený kondom a každého žáka pozdraví. Následuje výuka. Má velmi „moderní“ ráz, je to škola hrou. Každé dítě dostane prázdný papír a má za úkol napsat co nejvíce synonym ke slovu penis. Pan učitel papíry vybere a píše všechna slova na tabuli. Žáci posuzují, které slovo je neutrální a které pejorativní či neslušné. Pak se hra opakuje a děti píší synonyma ke slovu soulož. Třetí hra se jmenuje KOMPOT. Děti si sednou do kruhu a jedna židlička je prázdná. A pan učitel říká různé výroky. Když dítě zjistí, že se na něj výrok vztahuje, tak si přesedne. Doporučovanými výroky jsou třeba tyto: „Kdo už kouřil marihuanu?“ Děti, jichž se to týká, si přesednou. Dále: „Kdo už někdy onanoval?“ Každý, kdo onanoval, si přesedne. Tím se děti dozvědí, že onanie je jednou z přirozených forem sexu.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!