František Kotva

František Kotva Zdroj: Rodinný archív

ONDŘEJ HEJMA: „Jo a strašně po něm šly holky. To bylo někde v hotelu ve Znojmě, von jel výtahem a …“. S Markem Twainem řečeno: Spusťme oponu milosrdenství nad jen velmi málo publikovatelnými vzpomínkami.
Malíř pokojů FRANTA KOTVA nezapomněl na své původní řemeslo ani na koncertech
FRANTA žertuje na trávě, kterou měl tak rád
Kytarista ZDENĚK JURAČKA (třetí zprava): „Ten jeho vousatej ksicht byl tak strašně sympatickej …“
4
Fotogalerie

Univerzální miláček

Něco ze své povahy měl František obsaženo už ve svém příjmení. Kus železa pevně zabořený do dna, loď na uzdě. Když se však, nedejbože, ten záchytný trojzubec urval, neklamné znamení bouře, z ledoborce se stala bárka hnaná nečekanými směry. S patřičnou obrazností můžeme ten příměr vztáhnout také k tónům, k riffům, které Kotva víc než třicet let ždímal i čaroval ze svého milovaného stratocastrea v bílém provedení. František Kotva byl totiž kytarista „fendráček“. Jeho příběh by byl nejspíš dodnes veselý, napínavý i dobrodružný, nebýt té pitomé scény na závěr.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!