S nebezpečným koronavirem, který dostal oficiální jméno Covid-19, se dá účinně bojovat pouze tehdy, pokud bude v bezpečí zdravotnický personál, který má pečovat o pacienty. Kvůli počátečnímu utajování informací, pozdní reakci a nedostatku ochranných pomůcek, které mají na svědomí čínští politici, se ale v říší středu už nakazilo i více než 1700 členů zdravotního personálu. Šest jich zemřelo. To jsou oficiální čísla, ale odhady expertů hovoří o daleko větším počtu nakažených sester a lékařů i těch, kteří na koronavir zemřeli.
Podle pátečních oficiálních údajů, které zveřejnil na tiskové konferenci v Pekingu čínské Národní zdravotní komise její zástupce Ceng I-sin, bylo od začátku epidemie infikováno více než 1700 zdravotnických pracovníků, z kterých šest zemřelo. Až 90 procent z nich bylo postiženo v provincii Chu-pej, jejímž centrem je město Wu-chan, kde nákaza vypukla.
Je to poprvé, co Čína přiznala tyto údaje. Odhady odborníků ale hovoří o tom, že infikovaných a mrtvých lékařů a dalších členů zdravotnického personálu je daleko více. Nezajistit bezpečnost lidí, kteří mají o pacienty pečovat, považují experti za obrovskou a trestuhodnou chybu, která může mít v blízké budoucnosti dopady na celou čínskou společnost.
Svět byl například nedávno seznámen s úmrtím čtyřiatřicetiletého lékaře Li Wen-lianga, kterého policie původně obvinila z šíření poplašné zprávy, když se už v prosinci snažil varovat ostatní kvůli koronaviru.
Li Wen-liang pracoval jako oční lékař právě ve Wu-chanu. Už na začátku epidemie zveřejnil na čínské aplikaci WeChat zprávu o tom, že sedmi pacientům v nemocnici diagnostikovali nemoc podobající se chorobě SARS a že nemocní byli umístěni do karantény. Své kolegy tehdy varoval a radil jim, aby nosili ochranné oblečení a pomůcky.
Ovšem wuchanská policie ho po zveřejnění varování obvinila ze šíření nepravdivých informací. „Pokud budete tvrdohlavě pokračovat v ilegálních aktivitách, budete povolán ke spravedlnosti – rozumíte?“ bylo napsáno v dokumentu, který musel Li pod nátlakem podepsat.
V prvních lednových týdnech totiž úřady ve Wu-chanu tvrdily, že koronavirem se mohou nakazit pouze osoby, které se dostanou do kontaktu s infikovanými zvířaty. Žádná opatření na ochranu lékařů a dalšího zdravotnického personálu nebyla původně přijata. Až v druhé polovině ledna, kdy nakažených rychle přibývalo, úřady Wu-chan uzavřely a začaly postupovat jinak.
Koncem ledna, kdy už se o šíření nákazy ve Wu-chanu a okolních oblastech provincie Chu-pej vědělo po celém světě, Li Wen-liang zveřejnil na sociální síti Weibo kopii dokumentu obviňujícího ho z šíření poplašných zpráv. Úřady se mu mezitím omluvily.
Li týden po návštěvě policistů ošetřoval ženu trpící zeleným zákalem. Netušil, že je koronavirem infikovaná. Jak popsal na síti Weibo, 10. ledna začal kašlat, další den měl horečku a o dva dny později byl hospitalizován. Onemocněli také jeho rodiče. Ale až 30. ledna opakované testy ukázaly, že byl infikován koronavirem. Na jeho následnou smrt pak reagovaly tisíce diskutérů na čínských sociálních sítích a vyjadřovaly soustrast jeho rodině.
Doktor Li Wen-liang byl prostými Číňany označen za hrdinu. Jenže vládní cenzura podobná slova ze sociálních síti dál a dál mazala. Kolik podobných hrdinů v čínském zdravotnictví zůstalo bezejmenných, se pravděpodobně už nikdy nedozvíme.
