Svět v těchto dnech žije zprávami o šíření nového koronaviru, který se během pár týdnů dostal v čínském městě Wu-chan na úroveň epidemie. Za posledních 100 let ale lidstvo potkalo několik nákaz, které byly rozsahem daleko ničivější – některé z nich byly nárazové, jiné však mají miliony obětí ročně až dodnes.
3 velké epidemie 20. století
Španělská chřipka (1918–1920)
Počet obětí: 50–100 milionů
Na konci první světové války potkala svět ještě jedna velká pohroma. V roce 1917 byla španělská chřipka poprvé zaznamenána v Číně, odkud ji vojáci přenesli do USA a do Evropy. Na člověka se tehdy přenesla z ptáků, přízvisko „španělská“ pak dostala náhodou – na konci války ještě v celé Evropě panovala cenzura, zmínky o ničivé nákaze se tak v tisku vůbec neobjevovaly s výjimkou neutrálního Španělska.
O život tehdy připravila 50 až 100 milionů lidí, což byla zhruba desetina nakažených. Odhady o počtu jsou i kvůli chaosu na konci válečného konfliktu nejasné, jisté ovšem je, že měla nemoc více obětí než samotná válka.
Asijská chřipka (1957)
Počet obětí: 1–4 miliony
Další z infekcí, jejichž počátek můžeme hledat ve východní Asii, konkrétně v Singapuru a v Hongkongu. Oproti španělské chřipce už na ni byl ale svět o něco lépe připraven a i přes rychlejší šíření v počátku měla asijská chřipka nižší úmrtnost. Díky antibiotikům bylo možné léčit komplikace chřipky, která v první vlně postihovala hlavně děti, ve druhé pak seniory. Odhady počtu obětí jsou opět dost různé, udává se 1,5 milionu, 1 až 4 miliony, ale i 20 milionů.
Hongkongská chřipka (1968–69)
Počet obětí: necelý milion
Po španělské a asijské chřipce následovala v Číně ještě hongkongská chřipka, opět s menšími následky než předchozí epidemie. Svůj podíl měla i genetická podobnost virů. Díky ní byla část čínské populace, která asijskou chřipku prodělala, vůči nové nákaze imunní.
Roušky proti koronaviru, respirátory i růžový nano nákrčník. Co z toho opravdu funguje? >>>
3 velké epidemie, které trvají pořád
HIV (1980–?)
Počet obětí: 37 milionů
I když se má za to, že epidemie AIDS zasáhla hlavně 80. léta, ještě do roku 2012 přesahoval roční počet úmrtí spojených s virem HIV milion. Momentálně je to zhruba 770 tisíc lidí za rok celosvětově, asi 37 milionů lidí na světě se syndromem získaného selhání imunity žije, a jde tak stále o globální pandemii.
AIDS je stále nevyléčitelná nemoc, lékaři dokážou její průběh pouze mírnit a oddalovat smrt. Tři čtvrtiny nakažených žijí v subsaharské Africe, kde také nemoc působí zásadní socioekonomické problémy – podle studie Světové banky znamená nakažení víc než osmi procent lidí v produktivním věku markantní přetížení zdravotnictví a sociálního systému. V Africe žije celkově lehce přes 25 milionů lidí s HIV, v Evropě pak zhruba desetkrát méně.
Nejhorší nákazy v historii: Miliony lidí zabil mor, neštovice i chřipka >>>
Malárie
Počet obětí: asi 500 tisíc ročně
228 milionů případů za rok 2018, z toho 405 tisíc obětí. To jsou statistiky Světové zdravotnické organizace k malárii. Přenáší ji komáři rodu Anopheles, a to hlavně v tropech a zemích subsaharské Afriky. Na konci 19. století se vyskytovala ještě na Slovensku a jižní Moravě, dnes už z Evropy zcela vymizela. Ke konci 20. století výskyt malárie stoupal, v posledních letech se ale daří počet obětí i nakažených snižovat. Přesto je stále řada afrických zemí, kde ji má více než třetina obyvatel – třeba Mali, Mosambik, Niger nebo Rwanda.
Tuberkulóza
Počet obětí: cca milion ročně
Podobná čísla jako u medializovanější malárie uvádí WHO u tuberkulózy, o které se někdy má za to, že je to nemoc dávné minulosti. V roce 2018 měla na svědomí 1,5 milionu obětí celosvětově, hodí se ale dodat, že z toho 251 tisíc bylo zároveň HIV pozitivních. Je tu ale i jedna optimistická statistika – díky včasné diagnóze a léčbě tuberkulózy bylo naopak mezi lety 2000 a 2018 zachráněno 58 milionů životů a výhled zní, že v roce 2030 už by TBC nemusela být epidemií.
Koronavirus v Česku a šíření kanalizací? Primářka Roháčová kvůli Itálii zdvihla prst >>>
