Ministerstvo financí se musí omluvit za výrok prezidenta Miloše Zemana o jeho bývalém poradci Zdeňku Šarapatkovi. Dnes o tom pravomocně rozhodl odvolací pražský městský soud. Prezident v listopadu 2017 v televizi Barrandov řekl, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost, ten ale z úřadu vlády v době, kdy ho Zeman vedl, odešel po dohodě. Za Zemanův výrok se musí omluvit ministerstvo, protože zažalovat přímo hlavu státu nelze.
Odvolací senát dnes potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 z května loňského roku. Ministerstvo musí podle pravomocného rozhodnutí zaslat Šarapatkovi doporučený dopis s omluvou do sedmi dnů od právní moci rozsudku.
Šarapatka se v žalobě domáhal pouze omluvy, finanční odškodnění nežádal. Zeman o něm mluvil v televizi Barrandov v listopadu 2017. „Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě nebo úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost,“ řekl tehdy. Šarapatka ale podle žaloby v říjnu 2000 poslal vedoucímu úřadu vlády výpověď a později s úřadem uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru.
„Soud prvního stupně konstatoval, že pronese-li prezident republiky nepravdivý výrok, nemůže se jednat o postup správný a s takovýmto hodnocením se odvolací soud ztotožňuje,“ řekl předseda senátu Lubor Veselý.
Šarapatka se v žalobě domáhal pouze omluvy, finanční odškodnění nežádal. Zeman o něm mluvil v televizi Barrandov v listopadu 2017. „Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě nebo úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost,“ řekl tehdy. Šarapatka ale podle žaloby v říjnu 2000 poslal vedoucímu úřadu vlády výpověď a později s úřadem uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru.
Zdeněk Šarapatka hostem v Prostoru X. Podívejte se na video:
Šarapatka byl poradcem tehdejšího premiéra Zemana v době takzvané kauzy Olovo, kdy v okruhu Zemanových poradců vznikl dokument s plánem diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni Sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Výpověď podle žaloby Šarapatka zdůvodnil ztrátou důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj tehdejšího premiéra ve vztahu ke kauze Olovo.
Nejde zdaleka o první omluvu
Prezident Zeman se musel omlouvat už v minulosti.
Loni v dubnu se Zeman omluvil exstarostovi Vídně Michaelu Häuplovi, jehož na základě nesprávné informace kritizoval za to, že za jeho vlády radnice neposlala vídeňské českojazyčné Komenského škole ani šilink. Omluvila se i česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková, která Zemanovi poskytla nepřesné informace.
V říjnu 2017 se Zeman omluvil občanům Žatce za hanlivá slova o zdejším náměstí.
V srpnu 2017 se Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech na serveru Blesk.cz omluvil expremiérovi Petru Nečasovi za to, že uvěřil tvrzení tehdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty a vrchního státního zástupce Ivo Ištvána ohledně "obří" kauzy související se zátahem na Úřad vlády. Nečas podal demisi a Zeman nenechal vládu vybrat nového premiéra, zvolil cestu úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka.
V listopadu 2016 se Zeman omluvil velvyslanci USA Andrewu Schapirovi, o kterém řekl, že se "jako téměř jediný z velvyslanců" nezúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Americké velvyslanectví tvrzení odmítlo a doložilo velvyslancovu účast. Zeman řekl, že chybnou informaci dostal od protokolu prezidentské kanceláře.
České televizi se Zeman v červenci 2015 omluvil za to, že její kanál ČT1 v případě reportáže o dovolené na Vysočině zaměnil za TV Nova. O ČT v souvislosti s reportáží tvrdil, že "jako vždy lže".
Stále není vyřešen spor o Zemanův výrok o tom, že novinář Ferdinand Peroutka napsal v době nástupu nacismu článek s název "Hitler je gentleman". Omluvy se dožaduje Peroutkova vnučka Terezie Kaslová. Zeman, který je vedlejším účastníkem sporu, v dubnu 2015 slíbil, že pokud se článek nenajde, omluví se. Později prohlásil, že se omluví jen za nenalezení textu, nikoli za výrok samotný. Kaslová letos v lednu podala odvolání proti rozsudku, kterým soud loni v říjnu zamítl její žalobu na stát. Odvolal se i prezident jakožto vedlejší účastník sporu, a to kvůli tomu, že mu soud přiznal jen deset procent z požadovaných nákladů na právní zastoupení.
V dubnu 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit za svůj výrok o novináři Ivanu Brezinovi. Zeman v roce 1999 jako premiér řekl, že Brezina psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Vrchní soud v Praze Zemanovi nařídil, aby se omluvil a zaplatil Brezinovi odškodné 50.000 korun a soudní náklady.
V roce 2000, tedy téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi. Ten Zemana zažaloval v roce 1997 kvůli jeho prohlášení, že Wagnera po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci.
V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Zeman dlužil Mackovi omluvu za to, že v televizi prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za "jednoznačné tunelování".
V lednu 2000 se uzavřela takzvaná kauza Zieleniec, kterou odstartoval tehdejší premiér Zeman v červnu 1999 prohlášením v ČT, že ministerstvo zahraničních věcí uzavřelo za působení ministra Josefa Zieleniece (tehdy ODS) asi 60 smluv na jeho osobní prezentaci. Zieleniecovi se omluvil ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), z jehož informací Zeman čerpal.
Spor se Zemanem, který byl tehdy předsedou ČSSD, vedl také exposlanec a pozdější policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška, o němž Zeman v květnu 1993 prohlásil, že měl "s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy". Podle soudu se Zeman měl Hruškovi omluvit a dát odškodnění 100.000 korun. Podle MfD z března 1997 Zeman pokutu, kterou soud snížil na 20.000 korun, zaplatil, ale omluvu rozhlas neodvysílal. Zeman řekl, že omluva byla záležitostí tiskového oddělení ČSSD.
