Pete Buttigieg – černý kůň, starosta, mariňák, benjamínek i gay

Pete Buttigieg – černý kůň, starosta, mariňák, benjamínek i gay Zdroj: ČTK

Primárky v Iowě vyhrál Trump a nakonec i trochu starosta Buttigieg

Po třech dnech byly konečně spočítány výsledky volebních shromáždění (caucusů) v Iowě, kterými demokraté odstartovali svoje primárky. Výběr kandidáta, který se v listopadu postaví Donaldu Trumpovi, ale nezačal pro demokraty vůbec dobře.

Třídenní chaos způsobený nejprve chybou mobilní aplikace, přes kterou se sčítaly hlasy, a pak i řadou organizačních a komunikačních „minel“ iowských demokratů vytvořil dojem, že opravdovým vítězem demokratických primárek v Iowě se paradoxně stal republikán Donald Trump. Mnoho Američanů si totiž spolu s republikány po chaosu v Iowě říká, jak chtějí demokraté řídit Spojené státy, když nejsou schopni zorganizovat ani svá volební shromáždění v jednom ze států Unie.

Bidenův sešup

Relativně malý stát na americkém Středozápadě navíc opět dokázal, že má oprávněně v primárkách pověst zabijáka favoritů. Tentokrát se o tom přesvědčil bývalý viceprezident Joe Biden. Až do primárek v Iowě totiž dominoval celostátním průzkumům podpory mezi demokratickými kandidáty a jeho pozice se zdála neotřesitelná.

Mnozí komentátoři sice opakovaně předpovídali, že Bidenova kampaň se dříve nebo později zhroutí, protože bývalý viceprezident už nemá dost energie ani schopnost nabudit demokratické voliče, ale celý minulý rok se nic takového nestalo. Úderem pro dosud nezpochybnitelnou Bidenovu pozici se teď stalo až čtvrté místo v Iowě, a to s podporou pouze kolem 15 procent.

Biden se sice na Iowu příliš nezaměřoval, protože mu nevyhovuje zdejší složení voličů. Bývalého viceprezidenta velmi silně podporují černošští voliči, kterých je v Iowě relativně málo. Navíc se tento menší stát pravidelně stává místem, na které svou kampaň zaměřují slabší kandidáti, aby se zde na počátku primárek zviditelnili a získali nový náboj pro svou chřadnoucí kampaň.

Biden se chtěl soupeření s těmito iowskými „specialisty“ vyhnout a klást jako lídr celého demokratického pole důraz spíše na jiné, důležitější státy. Tahle sázka mu ale, zdá se, nevyšla, protože až čtvrté místo v situaci, kdy se očekávalo, že skončí nejhůře druhý, zpochybnilo i jeho dosavadní celoamerickou suverenitu.

Bývalý viceprezident je ale zároveň vedle prezidenta Trumpa paradoxně hlavním vítězem demokratického sčítacího chaosu. Třídenní čekání na výsledky, které se v Iowě normálně vyhlašují po dvou až třech hodinách, totiž zastínilo, kdo zde skutečně vyhrál. Potenciální Bidenovi soupeři ztratili možnost hřát se v mediální pozornosti, protože několik dnů nebylo jasné, kdo přesně v Iowě nejvíce uspěl, a teď se pozornost zase upírá na úterní primárky v New Hampsire.

Skoro plichta

Bidenovo štěstí v iowském neštěstí navíc spočívá i v tom, že výsledky nakonec vlastně přinesly volební plichtu. Zástupce silně levicového křídla, senátor za Vermont Bernie Sanders sice získal na volebních shromážděních nejvíce hlasů, ale díky složitému volebnímu systému nedostal nejvíce delegátů, kteří pojedou na letní demokratický volební sjezd – národní konvenci, kde se zvolí demokratický prezidentský kandidát.

V počtu delegátů naopak zvítězil dosavadní outsider demokratických primárek, starosta menšího města South Bend v Indianě – Pete Buttigieg. Ten patří přesně k těm kandidátům, kteří měsíce jezdili přes celou Iowu, aby zde zazářili v úvodních primárkách sezony.

Nástup starosty Buttigiega

Buttigiegův úspěch pro něj ale znamená teprve první krok do skupiny hlavních favoritů na demokratickou nominaci. Na jednu stranu je pravda, že podobný „zázrak z Iowy“ před lety udělal z outsidera reálného kandidáta třeba v případě Baracka Obamy, ale zároveň platí, že Buttigieg má stále jeden velký problém. Tím je jeho velmi nízká podpora mezi rasovými menšinami – zejména Afroameričany.

Za mořem se diskutuje, zda v tom svou roli hraje starostova homosexuální orientace, nebo jen menší známost v oblasti boje za práva menšin. Starosta Pete, jak se o něm v USA kvůli složitě vyslovitelnému příjmení často mluví, teď potřebuje potvrdit první úspěch jeho opakováním v New Hampshire, protože pak přijde „hispánská“ Nevada a „černošská“ Jižní Karolina, kde moc úspěchů asi slavit nebude.

Vyzyvatel Bernie

Hlavním Bidenovým vyzyvatelem proto stále zůstává druhý „spoluvítěz“ z Iowy Bernie Sanders. Ten se stejně jako Buttigieg označil za vítěze z Iowy, ale vzhledem k tomu, že se čekalo, že zde levicový senátor vyhraje jednoznačně, není pro něj samotný výsledek až tak velkou vzpruhou. Posiluje ho ale hlavně fakt, že „propadl“ dosavadní lídr Biden a Bernie je teď jeho nejsilnějším soupeřem, protože za sebou má širokou a dobře organizovanou skupinu skalních příznivců.

Sanders navíc nemá voličský problém s rasovými menšinami, takže může teď vyrovnaně bojovat s Bidenem i ve státech, kde bude Buttigieg zřejmě zaostávat. Sandersovi příznivci se navíc teď hodně mobilizují teorií spiknutí, že demokratické vedení Sandersovi chtělo vítězství v Iowě různými kličkami při sčítání hlasů ukrást.

Ženy s odstupem

Ve hře po Iowě zůstávají i obě nyní kandidující ženy. Silně levicová Elizabeth Warrenová v Iowě nepropadla, ale pro to, aby se dostala zpět do skupiny hlavních favoritů, její pondělní výsledek (třetí místo) nestačí. Warrenová totiž stejně jako Buttigieg kampani v Iowě věnovala spoustu času i peněz, ale její velká očekávání se zde nenaplnila, protože stranické levici stále dominuje Bernie Sanders.
Minnesotská umírněná senátorka Amy Klobucharová se stále drží na dohled od nejsilnějších kandidátů, ale i ona potřebovala prorazit v Iowě více, a to zvlášť když její domovská Minnesota s Iowou sousedí.

Trumpův sen

Každopádně platí, že trochu nudné primárky s neotřesitelnou pozicí Bidena s výsledky z Iowy skončily a čeká nás teď minimálně několik týdnů zajímavého souboje. Najdou se v USA ale i tací, kteří výsledek z Iowy interpretují jako začátek vývoje, který skončí až tím, že do demokratické konvence nikdo nebude mít většinu delegátů a po dlouhé době bude prezidentský kandidát zvolen až přímo na tomto volebním sjezdu. Nic jiného by si Donald Trump nemohl přát, protože on se věnuje své prezidentské kampani a demokraté dále bojují o to, kdo se mu postaví.