Osvobození vězni z koncentračního tábora Bergen-Belsen. Vlakem původně jeli na smrt.

Osvobození vězni z koncentračního tábora Bergen-Belsen. Vlakem původně jeli na smrt. Zdroj: Library of Congress

Osvobození vězni z koncentračního tábora Bergen-Belsen. Vlakem původně jeli na smrt.
Osvobození vězni z koncentračního tábora Bergen-Belsen. Vlakem původně jeli na smrt.
Osvobození vězni z koncentračního tábora Bergen-Belsen. Vlakem původně jeli na smrt.
Osvobození vězni z koncentračního tábora Bergen-Belsen. Vlakem původně jeli na smrt.
Osvobození vězni z koncentračního tábora Bergen-Belsen. Vlakem původně jeli na smrt.
9
Fotogalerie

Slzy dojetí a smích: Vlak, který židovské uprchlíky nevezl na smrt, ale ke svobodě

Otřesné události druhé světové války daly vzniknout nespočtu dojemných a srdceryvných životních příběhů. Matthew Rozell, učitel historie z New Yorku, jeden takový vytáhl na světlo. K příběhu osvobození židů kousek od německého města Magdeburg se dostal při zpovídání jednoho z válečných veteránů. Událost zachycená na fotografiích seržanta George C. Grosse patří mezi nejsilnější vzpomínky na hrůzy 2. světové války.

Rozell o této válečné epizodě dokonce napsal knihu „A train Nera Magdeburg“. Dokumentuje tak lidské příběhy skryté za jedinečnými fotografiemi. Informace o nich mu v roce 2002 poskytl sám jejich autor, doktor George C. Gross. Ten se přímo účastnil osvobozování Německa a byl u toho, když američtí vojáci nedaleko německého města Magdeburg narazili na vlak plný židovských uprchlíků z Maďarska, Polska, Slovenska a dalších států.

Patrola pod vedením majora Clarence Benjamina tehdy pouze hlídkovala nedaleko řeky Labe, narazila přitom však na 200 vystrašených lidí vedle nacisty opuštěného vlaku. „Každý z nich byl vyhublý na kost, byli nemocní a podivně postávali. Když spatřili Američany, začali se smát, pokud se to tak vůbec dá nazvat. Bylo to vyjádření téměř až hysterické úlevy,“ popsal Wayne Robinson ve své knize „Move out, verify“ první setkání s přeživšími.

Fotografie byly pořízeny 13. dubna roku 1945, tedy asi měsíc před koncem války a pouze pár dní před osvobozením koncentračního tábora Bergen-Belsen. Právě z tohoto tábora se Němci snažili na poslední chvíli zbavit zajatců. Podle pokynů, které američtí vojáci našli v autě jednoho z německých velitelů, měl vlak zastavit na mostě vedoucím přes Labe kousek od Magdeburgu. Tam ho symbolicky v pátek 13. měli vojáci vyhodit do povětří.

Poté, co Rozell příběh zveřejnil, stalo se něco, co Georgie C. Gross označil za zázrak. Poprvé od konce války se mu totiž ozval první z osvobozených přeživších. Byla to žena tou dobou žijící v Austrálii. Krátce poté se ozval i doktor z Londýna, poté vědec z Brooklynu a muž z New Jersey. To Grosse přivedlo k myšlence uspořádat hromadné setkání. Před svou smrtí v roce 2009 se tak ještě stihl znovu shledat s lidmi, kteří jeho a ostatní osvoboditele od oné události chovali v paměti jako své strážné anděly.