Prezident Vladimir Putin navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství. Rusko by nadále mělo zůstat silnou prezidentskou republikou, ale ústavní změny by měly posílit roli ruských poslanců při vytváření vlády. „Hlavní jsou zájmy Ruska,“ zdůraznil Putin. „Rusko to jsme my,“ dodal s tím, že nemá na mysli jen přítomné v sále, ale všechny občany země. Případné ústavní změny by proto podle něj mělo potvrdit referendum.
Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, by měla podle Putina nově mít klíčové slovo při výběru předsedy ruské vlády, vicepremiérů i členů vlády. Její nominace by hlava státu nemohla odmítnout. Prezidentovi by ale zůstalo právo šéfa kabinetu odvolat. Prezident by také měl se souhlasem horní komory parlamentu jmenovat šéfy „silových“ resortů, tedy například ministry vnitra, obrany a šéfa ministerstva pro mimořádné situace.
Zákaz cizího občanství či vlastnictví dokumentů umožňujících trvalý pobyt v cizí zemi by se podle něj měl vztahovat i na hlavy regionů, senátory, poslance, členy federální vlády a vedoucí dalších federálních orgánů či soudce.
Prezidentem by se mohl stát pouze ruský občan, který v zemi prožil nejméně 25 let a nikdy neměl jiné občanství. Putin také souhlasil s tím, že z článku ústavy, který zakazuje zastávat nejvyšší funkci více než dvakrát za sebou, by se mohl vypustit výraz „za sebou“. Senátoři by zase měli mít právo navrhovat prezidentovi odvolat federální soudce a členy ústavního a nejvyššího soudu.
V ústavě by také mělo být zakotveno, že minimální mzda nesmí být menší než životní minimum a že se penze pravidelně zvyšují kvůli inflaci. Posílit by měla také role gubernátorů a ústavního soudu.
„Putin v podstatě navrhl změnit státní zřízení v Rusku,“ napsal list Vedomosti s tím, že jde o zásadní rozšíření pravomocí Státní dumy.
„Reforma sotva něco změní v nynější situaci. Ale celkově jde o změnu státního zřízení,“ řekl ruské redaci BBC politolog Abbas Galljamov a položil si otázku, zda se Putin nechystá po odchodu z Kremlu převzít funkci předsedy Státní dumy. Každopádně Putin podle něj vychází vstříc volání společnosti po střídání u moci.
„Je to signál, že začala reálná příprava na předání moci,“ souhlasí Alexej Makarkin ze Střediska politických technologií. Ve hře je podle něj zmenšení prezidentských pravomocí, nicméně hlava státu nadále zůstane hlavní figurou. Putin podle profesora ústavního práva Ilji Šablinského počítá, že navrhované změny v ústavě se jej nijak nedotknou. Čili setrvá ve funkci do roku 2024. A co bude dál, nadále není jasné, dodal Šablinskij.
