Venezuelský parlament, ovládaný čtyři roky opozicí, má po svém nedělním zasedání dva předsedy. Autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura totiž na nedělní volbu nového šéfa parlamentu nepustil opozici, a vládní strana tak dosadila do čela zákonodárného sboru poslance Luise Parru. Ten byl do loňska členem opozice, ale kvůli korupci byl z jejích řad vyloučen. Opozice a řada zemí regionu, včetně USA, i šéf diplomacie EU ale uznávají dál předsedou parlamentu Juana Guaidóa, jehož tytéž země už rok považují za prozatímního prezidenta Venezuely.
„Gratuluji Juanu Guaidóovi ke znovuzvolení předsedou venezuelského Národního shromáždění a odsuzuji neúspěšný pokus bývalého Madurova režimu potlačit vůli demokraticky zvoleného parlamentu,“ uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Americký viceprezient Mike Pence Guaidóovi rovněž pogratuloval a označil ho za „jediného legitimního prezidenta“ Venezuely. Také například Kolumbie, Bolívie, Chile, Ekvádor či Brazílie oznámily, že neuznávají za šéfa parlamentu Parru. Generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro kritizoval Madurův režim, že demokratické volbě nového předsedy zabránil násilím.
Podobně na situaci nahlíží i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Chci znovu podpořit prozatímního prezidenta Venezuely a předsedu Národního shromáždění Juana Guaidóa. Akce proti demokraticky zvolenému Národnímu shromáždění představují další porušení zásad právního státu. Venezuela potřebuje co nejdříve demokratické prezidentské volby,“ napsal dnes na Twitteru Petříček.
Opozice dosazení Parry označila za „parlamentní puč“, protože se podle ní neuskutečnilo řádné hlasování a nebylo dosaženo potřebného kvóra. Opoziční poslanci se do budovy obklopené policejním kordonem nedostali. Guaidó se pokusil i přelézt plot, policisté mu v tom ale zabránili. Po několika hodinách uspořádala opozice zasedání v redakci opozičního deníku El Nacional a potvrdila v křesle šéfa Národního shromáždění Guaidóa.
Opozice je opět sjednocená
Nedělní události podle analytiků citovaných serverem BBC Mundo nyní opět sjednotily venezuelskou opozici, kterou po dlouhodobém rozdělení stmelil loni v lednu Guaidó a která se znovu začala rozpadat loni v létě. Důvodem byla frustrace z toho, že ani masové protimadurovské demonstrace z počátku loňského roku a široká mezinárodní podpora Guaidóovi nepřinesly pád režimu. Maduro zůstal u moci díky tomu, že si represemi i úplatky udržel na své straně velení armády, ačkoli několik tisíc vojáků, včetně desítek důstojníků, mu poslušnost odmítlo. Pokud ale neemigrovali, skončili ve vězení. Po selhání rozhovorů zástupců opozice s představiteli Madurovy vlády, které se vedly loni v létě v Oslu a na Barbadosu, uzavřela část opozice dohodu s vládní stranou, jejíž poslanci se poté vrátili do parlamentu. Na jeho činnosti se poslanci Madurovy socialistické strany přestali podílet poté, co v roce 2016 nejvyšší soud, ovládaný příznivci Madura, označil všechna rozhodnutí parlamentu za nelegitimní. V roce 2017 si Madurova vláda ustavila de facto vlastní parlament (Ústavodárné shromáždění).
Podle serveru ALnavío se vládní poslanci do parlamentu vrátili i kvůli nedělní volbě nového vedení parlamentu, která je součástí Madurovy strategie vyhrát letošní parlamentní volby. Nové vedení tak podle serveru ALnavío s pomocí přeběhlíků od hlavní opoziční koalice má pomoci ovládnout nové složení Národní volební komise, která pak vyhlásí parlamentní volby.
