Miloš Jakeš - ilustační snímek

Miloš Jakeš - ilustační snímek Zdroj: ČTK/KALINA Michal

Vyrovnání se zločiny komunismu: Lepší pozdě než nikdy. Jde o výraznou symboliku a duši národa!

Píšeme rok 2019, oslavili jsme třicet let od sametové revoluce. Asi jste také zaregistrovali, že bývalý generální tajemník ÚV KSČ Milo(u)š Jakeš, bývalý ministr vnitra Vratislav Vajnar a bývalý předseda vlády Lubomír Štrougal budou trestně stíháni, a to z důvodu, že nezabránili pohraničníkům střílet na (nejen) československé občany.

Lidé si kladou otázku – má smysl nyní trestně stíhat takřka stoleté seniory? Má to dnes nějaký význam babrat se ve věcech často půlstoletí starých?

Půjdu bez publicistických vytáček rovnou k jádru věci: Zločiny proti lidskosti, základním lidským právům a demokracii nesmějí být promlčitelné. Abych připomněl slova německých právníků, kteří dlouhá léta řešili vyrovnání se zločiny nacismu: Společnost, která se opomene vyrovnat s těmito závažnými lidskoprávními delikty, bude odsouzena si podobné hrůzné věci prožít znovu! Na to nezapomínejme.

Vina a trest

Veřejnosti někdy splývají pojmy „vina a trest“. Není to totéž.

Myslím, že jakešovsko-štrougalovská trestní kauza jest toho ukázkovým příkladem. Nezávislé soudy by měly vynést, tedy samozřejmě pokud se skutkový stav náležitě prokáže, autoritativní výrok o vině zmíněných komunistických představitelů. O konkrétní trest zde už skutečně tolik nejde. Nemá smysl posílat devadesátileté lidi do vězení, avšak pro duši státu a národa má velký symbolický význam důrazně konstatovat, kdo a jak byl a je vinen. To nesmíme podceňovat.

Komentátor Reflexu Bohumil Pečinka při návštěvě vysílání veřejnoprávního rozhlasu trefně tuto věc glosoval, že zejména pomůže k nastartování a posílení diskuze o naší minulosti, na kterou se v rámci pěny dní zapomíná. To není málo.

Závěr

Někdo se vysmívá české justici a státu jako takovému, že trojici výše zmíněných vysokých komunistů trestně-právně řeší až nyní. Po třiceti letech. Posměšky (nadto leckdy účelové z post-komunistických pozic) opravdu nejsou na místě. S komunistickou totalitní minulostí je nutné se vypořádat, lépe pozdě než nikdy.

Sečteno: Trestně-právní stíhání přichází sice až tři desítky roků po něžné sametové revoluci, ale principiálně je velmi správné.

Autor je právník a publicista