Donald Trump se může stát v pořadí čtvrtým americkým prezidentem, vůči němuž Kongres zahájí impeachment, tedy proces jeho odvolání z funkce. Jak přesně proces, kterému se v zámoří i mimo USA říká trochu nepřesně impeachment, probíhá?
Americká Ústava od svého prvního schválení obsahuje článek, který umožňuje zákonodárcům odvolávat představitele výkonné a soudní moci z jejich funkcí. Nejvyšší zákon USA doslova říká, že funkce mohu být takto zproštěni „prezident, viceprezident a všichni úředníci Spojených států. Ústava také, přestože dost volně, definuje, že funkce budou zproštění, pokud budou „obžalováni a usvědčeni z velezrady, úplatkářství nebo z jiných těžkých zločinů a trestných činů.
Fakt, že zejména „těžké zločiny a trestné činy“ nejsou přesně nijak definovány činí proces téměř čistě politickým. Právě proto Otcové zakladatelé Spojených států dlouho uvažovali, zda by konečné rozhodnutí o obžalobě neměla činit méně politická moc soudní, ale nakonec se přiklonili k tomu, že ponechají tuto pravomoc zákonodárcům.
Impeachment: První fáze
Přestože se celý proces často zjednodušeně nazývá jako impeachment, už překlad tohoto slova do češtiny, který zní obžaloba, dokazuje, že impeachmentem v USA rozumějí pouze jeho první etapu, v níž může prezidenta nebo jiného představitele žalovat Sněmovna reprezentantů.
Právě dolní komora amerického Kongresu má jako jediná právo proces odvolání prezidenta zahájit. Samotné zahájení impeachmentu může navrhnout každý člen Sněmovny reprezentantů, který má právo podat návrh na to, aby buď právní výbor nebo speciálně vytvořený výbor prošetřil, zda existují důvody k podání ústavní žaloby – impeachmentu. Podaný návrh následně posoudí předseda Sněmovny. Proces může být také odstartován usnesením celé Sněmovny reprezentantů, která navrhne zahájení speciálního vyšetřování.
Podání obžaloby
Právní nebo pověřený výbor potom na základě jím provedeného vyšetřování, které spočívá ve sběru informací a důkazů k obvinění, schvaluje tzv. články obžaloby, což jsou body, v nichž se měl prezident dopustit velezrady, úplatkářství nebo jiných těžkých zločinů nebo trestných činů. Ty z nich, které výbor většinově posvětí, postoupí na plenární jednání Sněmovny reprezentantů.
Dolní komora Kongresu následně o jednotlivých článcích hlasuje, přičemž k jejich schválení je třeba prostá většina z 435 jejích členů.
V případě schválení alespoň jednoho z článků, je žaloba proti prezidentovi postoupena do Senátu, který má jako jediný právo rozhodnout, zda obvinění podaná Sněmovnou potvrdí a prezidenta z jeho funkce odvolá. Sněmovna zároveň ze svého středu zvolí tzv. manažery, kteří ji budou zastupovat při následujícím řízení na půdě Senátu a vystupovat tam fakticky v roli žalobců. I proto se v jejich případě většinou opět jedná o členy právního výboru Sněmovny.
Proces v Senátu
V Senátu v případě podání žaloby (impeachmentu) probíhá soudní řízení, takže senátoři vystupují jako porotci a musí před jeho zahájením složit přísahu nebo slavnostní slib. Senátu během rozhodování o žalobě nepředsedá ani jeho předseda, kterým je z titulu funkce viceprezident USA, ani tzv. předseda Senátu pro tempore – senátor, který viceprezidenta běžně při řízeních Senátu zastupuje. Role předsedajícího při rozhodování o impeachmentu je totiž Ústavou přidělena předsedovi Nejvyššího soudu.
Ke schválení žaloby Senátem je třeba kvalifikovaná většina, kterou tvoří dvě třetiny senátorů, což aktuálně znamená, že je k odvolání prezidenta zapotřebí 67 senátorských hlasů. Senát přitom hlasuje o jednotlivých článcích obžaloby samostatně a k odvolání prezidenta stačí schválení jediného z nich.
Senát může rozhodnout buď pouze o zbavení funkce, nebo k tomu ještě přidat zákaz tuto funkci do budoucna vykonávat. Ani při usvědčení z trestných činů ale prezidenta Senát nemůže poslat do vězení. To může udělat až běžný soud po skončení prezidentova funkčního období.
V případě, že by byl prezident Senátem skutečně odsouzen ke zproštění z funkce, nastoupil by na jeho místo automaticky viceprezident, respektive další osoby, které jsou z titulu funkci v pořadí prezidentského nástupnictví.
Žádný odvolaný prezident
Od schválení Ústavy USA proběhl ústavní proces odvolání z funkce celkem jen devatenáctkrát, přičemž v patnácti případech se jednalo o odvolání federálních soudců, v jednom o člena vlády a v jednom o odvolání senátora, kde ale bylo rozhodnuto, že proces podání ústavní žaloby se na zákonodárce nevztahuje. Pouze osmkrát, vždy u federálních soudců, celý proces podání ústavní žaloby doběhl až k odvolání z funkce.
Ve třech případech bylo obsahem jednání odvolání prezidenta, přičemž jen dvakrát byla Sněmovnou nakonec skutečně podána proti prezidentovi ústavní žaloba. Senát tímto způsobem ale dosud žádného prezidenta neodvolal.
Johnson: Příliš hlasitý prezident
Poprvé senátoři rozhodovali o odvolání prezidenta Andrew Johnsona v roce 1868. Obsahem obvinění tehdy byla zejména pravomoc prezidenta odvolávat ministry své vlády bez souhlasu Senátu, ale mezi 11 články obžaloby se našel i ten obviňující prezidenta z chování nevhodného pro hlavu státu, protože prý mimo jiné mluví příliš hlasitě. Hlasování v Senátu ale bylo pro Johnsona mnohem vážnější, když u jednoho z článků chyběl k prezidentovu odvolání jeden jediný hlas.
Clinton: Lhaní o stážistce
V roce 1998 byl potom Sněmovnou obžalován demokratický prezident Bill Clinton, a to v souvislosti s případem stážistky Monicy Lewinské, protože se měl lhaním před porotou dopustit křivé přísahy a snažit se z pozice prezidenta mařit vyšetřování případu. Ani v jeho případě Senát žalobu ani v jednom ze dvou článků nepotvrdil, mimo jiné proto, že v něm byla většina jeho demokratických spolustraníků. K jeho odvolání chybělo v Senátu výrazných 22 hlasů.
Nixon: Watergate
Přesto proces impeachmentu nepřímo stál křeslo jednu hlavu Spojených států. V roce 1974 se totiž funkce prezidenta vzdal republikánský prezident Richard Nixon krátce poté, co právní výbor Sněmovny navrhl a schválil tři články jeho obžaloby kvůli pokusu mařit vyšetřování aféry Watergate. Nixon si zřejmě uvědomil, že nemá šanci funkci v procesu udržet, protože ve výboru pro články obžaloby hlasovala i část zákonodárců jeho vlastní strany. Stal se proto dosud jediným americkým prezidentem, který ze své funkce odstoupil.
Trump: Většina v Senátu
Popsané případy potvrzují, že se během procesu impeachmentu prezidenta v obou komorách Kongresu většinou hlasuje podle stranických barev. Z toho lze vytušit i pravděpodobný výsledek zahájeného procesu s republikánem Donaldem Trumpem. Proti němu stojící demokraté nyní mají většinu ve Sněmovně reprezentantů i jejím právním výboru, takže mají možnost prosadit schválení článků obžaloby i její podání Sněmovnou.
Republikánská většina ale ovládá Senát, a je proto nepravděpodobné, že by se ke zbavení Trumpa funkce přiklonilo dost senátorů, neboť kromě všech demokratů by pro odvolání muselo být ještě 20 republikánských senátorů. Ani Donald Trump se proto zřejmě nestane prvním odvolaným prezidentem USA.
