Pustá oblast bývalého Rohanského ostrova má v příštích desetiletích projít radikální proměnou. Vizualizace některých budov jsou již známy, u jiných se zatím hovoří jen o přibližném objemu. V nové městské čtvrti mají stát mimo jiné bytové domy podle návrhu Evy Jiřičné nebo sochy Davida Černého. Do oblasti z velké části investuje developerská společnost Sekyra Group. Podrobně o plánech informuje výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP) Rohanský ostrov: nový Karlín? Zda je projekt povedený, můžete posoudit na srovnávacích fotografiích v galerii.
V oblasti Rohanského ostrova, který se nachází na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína a Libně, má do roku 2040 vzniknout plnohodnotná městská část. Má zde vyrůst bydlení pro zhruba 4 tisíce osob a dalších 5 tisíc jich sem bude dojíždět do práce. Projekt dále počítá s velkým parkem, který má během povodní sloužit k rozlití vody, s pěší lávkou spojující Karlín a Holešovice a také s tvorbou říčního ramene, které z oblasti po více než 100 letech opět vytvoří skutečný ostrov. Podle odborníků by měla obnova ramene také zlepšit chování řeky v případě povodně.
„Počítáme, že první etapa výstavby by měla začít příští rok, zbytek v roce 2030,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu městského plánování a rozvoje. Zároveň podotýká, že možnosti sociálního bydlení v této oblasti jsou značně omezené, protože Praze z území de facto nic nepatří. Smlouvu o prodeji pozemků do soukromého vlastnictví uzavřel v roce 2007 tehdejší primátor Pavel Bém. Bylo to na základě výběrového řízení na projekt rozvoje Rohanského ostrova, který byl podmínkou prodeje. Výběrové řízení magistrátu vyhrál právě developer Sekyra.
Ambiciózní plán hovoří o Rohanském ostrově dokonce jako o novém Karlíně. Pomyslným centrem by měl být komplex Rohan City, které buduje právě Sekyra. U silnice by měly stát kvůli hlukové bariéře převážně administrativní budovy, blíže k řece ty obytné a v posledním plánu cyklostezka. Poměrně jednoduše řešenou skupinu obytných budov navrhla architektka Eva Jiřičná, dále se na návrzích podílel třeba Jakub Cigler. Výrazný je projekt bytového domu studia Qarta architektura, který bude přes silnici naproti barokní Invalidovně a měl by zhruba kopírovat její objem. Z ptačí perspektivy má představovat ležícího invalidu, kterého podpírají velké sochy Davida Černého stylem připomínající jeho hlavu Kafky.
Proti zástavbě ostrova jsou některá občanská ekologická hnutí, v zastupitelstvu proti němu dříve vystoupila Strana zelených. Největším rizikem podle nich je nárůst dopravního zatížení oblasti. Propagátoři projektu naopak tvrdí, že nová lávka a most ulehčí magistrále a dopravě v Libni.
Ostrov sloužil jako skládka
Co si počít s územím velikostí odpovídajícím deseti Václavským náměstím, Praha přemýšlí už od první republiky. Ostrov vznikl během 16. století říčními nánosy. Od té doby mnohokrát změnil jméno podle aktuálního majitele. Dnešní název mu zůstal podle pražského radního a tesařského mistra Josefa Rohana, který jej koupil v polovině 19. století. Tehdy byl ostrov živý díky lodní dopravě, přístavu a zájezdním hostincům. Říční dopravu pak ale upozadila doprava železniční a ostrov zpustl. Fyzicky přestal být ostrovem mezi lety 1920 a 1930, kdy byl spojen s Libeňským ostrovem, a oba pak byly přičleněny z jedné strany ke karlínskému pobřeží a z druhé strany k Maninám.
Ve 20. století se z něj stala černá skládka, při výstavbě metra se tam navážel odpadní materiál a výkopy. Až po revoluci začalo odklízení nahromaděného odpadu, revitalizace a úvahy o budoucím využití.
Vhled do budoucnosti s Gebrianem
Budoucnosti ostrova se věnuje aktuální výstava v CAMPu nedaleko Karlova náměstí. Interaktivní expozice zahrnuje třeba projekci, která se snaží pomocí datové analýzy postihnout dopady proměny ostrova. Dále jsou k dispozici dotykové obrazovky, kde si mohou návštěvníci prohlédnout již hotové návrhy nebo velký 3D model ostrova a nejbližšího okolí. Dozví se také, kde je v plánu postavit školu, kde park a kde promenádu. CAMP nabízí také komentované prohlídky, první z nich proběhne 21. 10. v 18 hodin s popularizátorem architektury Adamem Gebrianem. Výstava potrvá do 20. prosince a je zdarma.
