Když v roce 1933 pověřil Adolf Hitler talentovaného inženýra Ferdinanda Porscheho vytvořením „lidového auta“, tedy německy doslova Volkswagen, oba zřejmě netušili, že druhý zmíněný bude za několik let slavný především díky výrobě „brouka“, jednoho z nejznámějších modelů Volkswagenu. Porschemu však již nikdo neodpáral nálepku spolupracovníka s nacisty. Jak to vypadalo uvnitř automobilky, kde začala výroba vozu, kterého nakonec z pásů sjelo přes 21 milionů kusů?
Myšlenka automobilu pro široké masy výborně konvenovala s plány nastupujícího nacistického režimu. Po lidovém rozhlasovém přijímači Volksempfängeru měl přijít automobil pro každého – Volkswagen. Jméno Volkswagen pro automobilku přišlo až mnohem později, tehdy ve 30. letech byla výroba spjata pouze se jménem osoby i firmy Porsche. A tak v roce 1934 tato společnost uzavřela kontrakt s Říšským svazem automobilového průmyslu, na jehož základě se začala rodit továrna, kde se měla auta pro každého vyrábět. Továrna byla hotova o 4 roky později.
Přišla však mezinárodní krize, vyvolaná rostoucí silou a rozzuřeností Německa a jeho nového kancléře. Místo brouka vyráběla automobilka vojenskou techniku, především vojenské vozy KdF Kübelwagen. Pro Porscheho nebyla vojenská výroba nic nového, znal ji už z dob Rakouska-Uherska. Už v roce 1918 pracoval ve válečném průmyslu, tentokrát pro potřeby Centrálních mocností. Když Ferdinand Porsche vedl továrnu na výrobu vojenské techniky, pracovalo v ní během 2. světové války rovněž mnoho zajatců. Uvádí se, že až 20 tisíc lidí, a to včetně Židů.
Základ pro brouka, asi nejznámější model nynějšího Volkswagenu, vznikl ale ještě před válkou. Jeho první návrhy pocházejí ze samého počátku 30. let. Úspěch začal slavit až po skončení 2. světové války, kdy díky americké pomoci povstala polorozbořená Porscheho továrna doslova z popela. Rodák z Čech Porsche se sice slávy „svého“ auta nedožil – miliontý kus brouka se prodal 4 roky po jeho smrti v roce 1955, viděl ale alespoň jeho postupný vzestup. A to skrze svého syna, protože on sám byl po válce odsouzen k vězení za spolupráci s nacisty.
A kde vzal název brouk? Používat ho nejspíš začal americký novinář, který kulatou karoserii auta poprvé takto pojmenoval již v roce 1938 ve svém článku v New York Times. Název poté zlidověl a používá se dodnes.
V mateřské továrně ve Wolfsburgu se do roku 1974 vyrobilo téměř 12 milionů brouků. Koncem 70. let se jejich výroba přesunula z Německa definitivně do Mexika, kde byl také vyroben úplně poslední kus. Celkem jich bylo vyrobeno více než 21 milionů a jejich výroba ustala po dlouhých 64 letech v roce 2003.
