Bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD a středočeský hejtman David Rath nastoupil 7. října před šestou hodinou večerní do věznice v Teplicích, kde si začal odpykávat sedmiletý trest za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. V kauze bylo obžalováno dalších deset lidí. Také některé z nich uznal soud vinnými. V článku najdete přehledně vypsané všechny hlavní milníky Rathovy kauzy.
Celá kauza začala před více než sedmi roky, v květnu 2012, kdy Ratha policie zadržela s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. Podle vyšetřovatelů to byl úplatek za zmanipulovanou zakázku na opravu buštěhradského zámku. Rath podle obžaloby dostal úplatky i za zasahování do soutěže na nákup vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici. Spolu s nyní manželi Kottovými si do svého zatčení stihli rozdělit 38 milionů korun, z toho Rath dostal 16 milionů.
Bezprostředně po svém zatčení rezignoval Rath na funkci krajského zastupitele (a tím i na post hejtmana) a vystoupil z ČSSD. Poslanecký mandát, jehož se ale odmítl vzdát, mu zůstal až do rozpuštění dolní komory na konci srpna 2013, později se ale ještě snažil domoci se poslaneckých náhrad. Žalobci v kauze obvinili kromě exhejtmana dalších deset lidí. Rath se po propuštění z vazby, kde strávil rok a půl, vrátil k práci ve své lékařské ordinaci ve středočeské Hostivici, kde žije.
První trest: 8,5 roku a propadnutí majetku
Krajský soud v Praze v dubnu 2015 vynesl nepravomocný rozsudek nad devíti obžalovanými. Kottovým, které soudce označil za organizátory, uložil 7,5 roku vězení, další z obžalovaných odsoudil na pět let až po podmínečné tresty. V červenci téhož roku soud vynesl nepravomocný verdikt nad Rathem a podnikatelkou Lucií Novanskou. Rathovi vyměřil nepodmíněný trest 8,5 roku a propadnutí majetku.
V říjnu 2016 ale pražský Vrchní soud rozsudek zrušil. Důvodem byly použité odposlechy, stěžejní důkazy obžaloby, které byly podle vrchního soudu pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít. Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli tomu podal stížnost k Nejvyššímu soudu (NS). Domníval se, že nebyl důvod, aby vrchní soud celou věc vrátil k novému projednání.
Nejvyšší soud v červnu 2017 rozhodl, že výsledky odposlechů jsou použitelné jako důkazy, a konstatoval, že vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných. NS ovšem nemohl přímo zrušit verdikt vrchního soudu. Kauza se tak v říjnu 2017 vrátila opět ke Krajskému soudu v Praze. Rath tehdy dlouze zdůvodňoval svou námitku podjatosti vůči soudci Robertu Pacovskému a jeho senátu. Soud námitky podjatosti nevyslyšel.
Druhý trest: 7 let a pokuta 10 milionů
V červnu 2018 Krajský soud v Praze opět odsoudil Ratha na 8,5 roku do vězení, o rok nižší trest dostali Kottovi. Soud také nařídil, aby Rathovi propadlo zhruba 22 milionů korun, které mu zabavila policie, u manželů Kottových se jednalo zhruba o 17 milionů korun a akcie. Ostatní obžalovaní (mimo jiné manažeři zdravotnických a stavebních firem) dostali nepodmíněné i podmíněné tresty. Rath, Kottovi i další rozsudek soudu odmítli a odvolali se.
Začátkem června 2019 Ústavní soud po necelých dvou letech odmítl stížnosti Ratha a dalších obžalovaných proti verdiktu NS, který umožnil použití odposlechů ve středočeské korupční kauze. Pražský vrchní soud pak 26. června uznal Ratha vinným, původní trest 8,5 roku mu ale snížil na sedm let vězení, zaplatit má deset milionů korun. Téměř rok a půl již přitom Rath strávil ve vazbě.
Druhá větev kauzy (stále běží): Zmanipulované zakázky pro středočeské nemocnice
Rath a Kottovi figurují i v takzvané druhé větvi korupční kauzy. Rath si podle obžaloby spolu s Kottovými domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Soud začal tuto větev projednávat letos v lednu.
V srpnu 2015 navrhli kriminalisté obžalovat devět fyzických osob a osm firem. V březnu 2017 vrátil věc k došetření Krajský soud v Praze, zejména kvůli nezákonným odposlechům. V dubnu 2018 opět navrhli kriminalisté obžalovat fyzické osoby včetně Ratha a firmy ve stejném rozsahu jako dříve.V červenci 2018 podal státní zástupce Jiří Pražák obžalobu ke Krajskému soudu v Praze. V lednu 2019 podal Rath žádost o přeložení kauzy k Městskému soudu v Praze z důvodu podjatosti, která byla zamítnuta.
