Jeho televizní scénky i písňové texty už dávno zlidověly. Byl jedním z dvorních textařů Karla Gotta – za všechny Když muž se ženou snídá nebo Krev toulavá ze seriálu Cirkus Humberto. Jeho texty vynikaly proto, že ctil melodii a neexhiboval autorským egem. Teď hledá Karel Šíp (74) už 14 let osobnostní melodie přímo v lidech, které si zve do autorské talk show Všechnopárty; zdaleka nejen o ní je rozhovor v tištěném Reflexu číslo 40. Na web aktuálně zařazujeme Šípovu vzpomínku, kterou v interview Reflexu nenajdete.
Byl Karel Gott váš přítel?
Asi bych neuměl definovat slovo přátelství. Jak se projevuje, čím se stvrzuje, nevím. Ale s Karlem jsem zažil zvláštní věc. Ještě jsem ji nikdy nevyprávěl, ale myslím, že do téhle kategorie patří. Někdy v osmdesátých letech jsem byl poprvé v životě v západním Německu, v Mnichově na mistrovství světa v hokeji. Zároveň se blížily narozeniny mojí manželky, která milovala „šmuky“. Šperky. Zeptal jsem se tehdy Karla, jestli by mi v Mnichově nedoporučil nějaký obchod. Karel kouknul do diáře a že prý zrovna v tom Mnichově bude. A že takovou věc nemůžu kupovat sám, když se v tom nevyznám a k tomu mluvím špatně německy. Že tam radši půjde se mnou.
Tak jsme si dali v centru sraz u nějakého obchoďáku, Karel pak šel se mnou k pultu a začal to domlouvat s prodavačkou. Žasnul jsem, jak to celé vzal vážně, důkladně; byli jsme tam snad hodinu. A najednou jsem zaregistroval, jak se kolem nás začínají houfovat lidi. Strkají do sebe: „Je to on? Není to on?“ Začali si ho fotit, mně ukazovali, ať uhnu, že jim Mistra cloním. Už nevím, jestli jsme tam nakonec něco koupili, nebo ne. Ale naplno jsem si uvědomil, jak je Karel v Německu populární. Hvězda. Megahvězda. To poznáte až tam, když to vidíte na vlastní oči. Spolupráce s ním jsem si od té doby cenil mnohem víc. I když jsem mu to nikdy neřekl.
