Pietní místo k úmrtí Karla Gotta u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Doubici na Děčínsku na snímku z 2. října 2019. Populární zpěvák, který zemřel 1. října 2019 ve věku 80 let, si nechal v obci postavit chalupu, kde s rodinou trávil čas.

Pietní místo k úmrtí Karla Gotta u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Doubici na Děčínsku na snímku z 2. října 2019. Populární zpěvák, který zemřel 1. října 2019 ve věku 80 let, si nechal v obci postavit chalupu, kde s rodinou trávil čas. Zdroj: ČTK

Vzpomínky na Karla Gotta v Doubici
Vzpomínky na Karla Gotta v Doubici
Vzpomínky na Karla Gotta v Doubici
Vzpomínky na Karla Gotta v Doubici
Vila na Bertramce
13
Fotogalerie

Co znamená státní smutek, jak probíhá a komu jsme už takto vzdávali poctu?

V Česku bude kvůli tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vyhlášen na sobotu 23. prosince státní smutek. Státní vlajky budou spuštěny na půl žerdi. Rozhodla o tom dnes vláda na mimořádném zasedání, kterého se zúčastnil prezident Petr Pavel a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Předseda vlády Petr Fiala vyzval občany, aby v den státního smutku uctili památku obětí tragédie z dnešního odpoledne minutou ticha. Zároveň by se měly v republice rozeznít zvony. Víte, jak státní smutek upravuje zákon a jak takový den může probíhat?

Státní smutek je vyhlašován k příležitosti úmrtí pro stát mimořádně významné osobnosti nebo k uctění oběti velké tragédie. Vyhlášení tohoto smutku rozhoduje buď prezident, vláda nebo parlament. Státní smutek je vyjádřením nejvyšší pocty a i když nemá přesně stanovené postupy a náležitosti zákonem či právním předpisem, vláda může určit různé formy piety ve spolupráci s rodinou pozůstalého. Mezi ně může patřit stanovený čas pro minutu ticha, veřejné vystavení rakve, čestná stráž u ostatků, smuteční průvod nebo pohřeb se státními či vojenskými poctami.

Zákon č. 352/2001 Sb. o užívání státní symbolů stanovuje, že státní vlajky jsou v den státního smutku spuštěny na půl žerdi.

Další pocty mohou být projevem solidarity naší společnosti, mezi ně může patřit uzavření divadel, upravení hudebního repertoáru v médiích, odložení společenských akcí během státního pohřbu a podobně.

Havel, Beneš i Gottwald

Poslední vyhlášení státního smutku bylo k uctění památky Václava Havla, který byl posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky. Tento smutek trval 3 dny. I dalším významným osobnostem se dostalo cti Státního smutku, mezi ně patřil také Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953), Antonín Zápotocký (1957) a Ludvík Svoboda (1979).

Jsou ale také prezidenti, kterým státní rozloučení uspořádáno nebylo. Patří mezi ně Emil Hácha (1945), Antonín Novotný (1975) a Gustáv Husák (1991). Statní smutek byl vyhlášen i k uctění obětí teroristických útoků V USA z 11. 9. 2001 nebo obětí zemětřesení a tsunami v Asii z 5. 1. 2005.

Náměstí Karla Gotta v Praze: Zastupitelé najdou vhodné místo pro Mistrův odkaz >>>