V Antarktidě se minulý týden utrhla obří ledová kra o rozloze 1636 kilometrů čtverečních, což je zhruba trojnásobek území českého hlavního města Prahy. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na vědce z australského antarktického programu, kteří oblast dlouhodobě sledují. Podle nich tato událost nesouvisí s globálním oteplováním, ale je částí normálního cyklu šelfových ledovců. „Očekávali jsme, že se to stane, i když ne přesně v tom místě. Domnívali jsme se, že se velký ledovec odtrhne někdy mezi lety 2010 až 2015,“ uvedla glacioložka Helen Amanda Frickerová.
„Nemyslíme ale, že to má souvislost s klimatickými změnami. Je to součást normálního cyklu šelfových ledovců, u nichž pozorujeme takové události každých 60 až 70 let,“ dodala Frickerová. Tabelární ledovec se oddělil 26. září od Ameryho šelfového ledovce ve východní Antarktidě, který vědci sledují od 60. let minulého století. Poslední větší ledová kra se na tomto ledovci oddělila v roce 1964.
Podle dalšího glaciologa z australského antarktického programu Bena Galtona-Fenziho odlomení obří ledové kry neovlivní přímo hladinu moře. „protože šelfový ledovec už byl plovoucí, podobně jako kostka ledu ve sklenici vody“. Podle vědecké studie zveřejněné loni v červnu v časopise Nature roztály v Antarktidě od roku 1992 tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. Za předchozích pět let se tání podle této studie zrychlilo.
Antarktida je z 98 procent pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 procent pevninských ledovců planety. Antarktida je také největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, zvedla by se hladina oceánů téměř o 60 metrů.
Od amerického Centra pro výzkum ledovců (anglicky National Ice Center) získala odlomená část název D28. Čechům tak může připomínat názvy dálnic, ovšem písmeno značí pouze sektor, na které je Antarktida rozdělená. Písmeno D znamená část začínající na 90 stupních a končící na 0 stupních zeměpisné délky.
