Vsadil jsem, že ANO nevyhraje. Nevyšlo to, říká volební sázkař na plný úvazek Michal Sirový

Jak jste se k volebnímu sázení dostal?

Tím, že mne velmi zajímá prognostika, předpovídání budoucnosti, volby a obecně politika. Volební sázení to vše zajímavě kombinuje, a proto jsem se do něj pustil.

Kdy jste s volebním sázením začal?

V roce 2016 po vítězství brexitu a Donalda Trumpa ve Spojených státech, protože jsem to stejně jako mnoho ostatních lidí nečekal a chtěl jsem zjistit, jestli se něco takového vůbec dá předpovídat, jestli se volby dají předvídat více, než nám média dovolí.

Na brexit nebo Trumpa jste již sázel?

Ne, předtím jsem se tomu věnoval jen okrajově.

Odkud ten zájem o politiku? Studoval jste ji na vysoké škole?

Studoval jsem Hospodářské dějiny na Vysoké škole ekonomické. O politiku jsem se zajímal od dětství.

Jaká byla vaše první sázka?

Hned po vítězství Donalda Trumpa přišlo opakované kolo rakouských prezidentských voleb, kde se rozhodovalo mezi Van der Bellenem a Norbertem Hoferem. Jak sázkové kurzy, tak volební průzkumy říkaly, že je hlavním favoritem Hofer. S tím jsem souhlasil, ale ne tak moc. Myslel jsem si, že je favoritem, ale daleko mírnějším, než průzkumy ukazovaly. Z toho důvodu pro mě bylo výhodné vsadit na Bellena a to se v důsledku ukázalo jako dobrá sázka, protože vyhrál o šest procent.

Co přesně si představit pod tím, že jste profesionální volební sázkař?

Je to hodně o studování dat, zejména před volbami, kterých v průběhu roku bývá hodně. Pokud je pak slabé období, kdy mnoho voleb není, tak se zaobírám vylepšováním svého volebního modelu, abych měl na příští rok lepší data a přesnější předpovědi, a načítání knih.

Sázení na politické dostihy se věnujeme také v hlavním tématu nového tištěného Reflexu >>>

Máte při sázení nějaký postup, podle kterého se rozhodujete, na koho budete sázet?

Na začátku vždy musím dát dohromady všechny relevantní průzkumy, které jsou k daným volbám k dispozici. Ty následně musím ještě upravovat o jejich dlouhodobé chyby nebo mírné nedostatky. K tomu přidávám zprávy o tom, jak se stranám vede v kampani nebo jak jsou aktivní na Facebooku, jak účinná mi přijde jejich kampaň, a to vše dávám dohromady. Z toho vypočítám pravděpodobnost toho, kdo nejspíš vyhraje. Tu svou pravděpodobnost pak srovnávám s pravděpodobností, kterou nabízí sázkový kurz, ten je totiž jistým vyjádřením pravděpodobnosti, že nastane daný jev. Pokud je stejná s tou od sázkových firem, tak si nemůžu nic vsadit, jinak by to pro mne nebylo výhodné. Když se naopak liší, tak si sázím na tu stranu, která je u sázkových firem podhodnocená.

Je pravda, že se někdy kurzům, které jsou během voleb stanoveny, dá věřit víc než průzkumům preferencí voličů?

Do jisté míry ano. Neexistují ale zatím kvalitní vědecké studie, které by to více srovnávaly. Ze své zkušenosti mohu říct, že v některých volbách se víc trefí sázkové kurzy, jindy zase průměry průzkumů. Většinou se srovnávají buď dílčí průzkumy s průměrem průzkumů, který bývá přesnější, kde je víc dat a jsou osekané chyby jednotlivých agentur, a pak se právě ještě dá srovnávat průměr průzkumů se sázkovými kurzy. Jednoznačně nejhůř z toho pak vychází jednotlivé průzkumy, protože průměr bývá dlouhodobě vždy přesnější. Srovnání průměru s kurzy je tak padesát na padesát. Například v prvním kole prezidentských voleb v Česku byly sázkové kurzy přesnější než jakékoliv průměry z průzkumů.

Má na to vliv také to, že se mnoho lidí nezúčastní průzkumů, ale poté si vsadí?

S tímto názorem často přicházejí sázkové kanceláře. Já se s ním úplně neztotožňuji, jelikož drtivá většina lidí se ve volbách vyzná úplně stejně jako ve fotbale, takže ne moc. Spíše je na tom vidět, že sázkové kanceláře dlouhodobě vědí, kdo je ziskový. Takže když si například já vsadím, tak dle mé sázky upravují kurz. Tím si mohou vyladit kurzy a díky tomu jsou kurzy mnohdy přesnější než průzkumy veřejného mínění.

Dá se volební sázení předvídat lépe než sport, kde hraje velkou část náhoda?