Tento týden připlula švédská školačka Greta Thunbergová za obrovského zájmu médií na své „superekologické“ jachtě do New Yorku, aby zde pokračovala ve svém klimatickém aktivismu. Jak píšeme v aktuálním čísle Reflexu, je její globální nástup také výsledkem cílené marketingové kampaně.
Jako u většiny podobných kampaní se ovšem pomalu stalo to, že značka trochu zakryla obsah. Z Grety se proto do určité míry stal maskot a rozmlžuje se, co vlastně tato sedmnáctiletá favoritka na Nobelovu cenu míru říká a prosazuje. Její přesné názory se ostatně dají rekonstruovat jen z několika větších veřejných projevů, postů na sociálních sítích a pár rozhovorů.
Zastavit svět a hned
Jádrem Gretina názoru je to, čemu se říká tmavozelený enviromentalismus. Ti, kteří uznávají oteplování planety i teorii, že k němu dochází hlavně prostřednictvím lidských aktivit, se dělí na dva tábory. „Tmavozelení“ zastávají názor, že jediným řešením je okamžité a bezpodmínečné ukončení všech aktivit, které znečišťují životní prostředí nebo oteplují planetu. „Světlezelení“ to nepovažují za realistické a jsou přesvědčení, že moderní technologie nejsou samy o sobě problém, ale tvoří naopak řešení, jak ekologickou katastrofu zmírňovat a hlavně napravovat její následky.
Greta v této souvislosti mluví o „záchranné brzdě“, čímž se hlásí jednoznačně do tmavozeleného tábora prosazujícího jakési zastavení moderního světa. Jak říká Greta, „fosilní paliva máme nechat pod zemí a zaměřit se na spravedlnost“. V praxi podle ní musíme ukončit využívání všeho uhlí či ropy. Vše se totiž měří uhlíkovou stopou, která snižuje aktuální stav tzv. klimatického rozpočtu – množství zplodin, které ještě můžeme vypustit, než nastane definitivní bod zlomu. Greta jde příkladem: nelétá letadlem, doma má její rodina elektromobil a samotná Greta je samozřejmě vegetariánka.
Posledních 12 let
Švédská studentka totiž souhlasí s jedním ze závěrů Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), což je skupina vědců ustavená dvěma agenturami OSN. Jeden jejich v antiklimatických kruzích často citovaný závěr totiž tvrdí, že nám už zbývá jen dvanáct let, abychom ještě byli schopní dostat oteplování planety pod kontrolu. Když nezasáhneme nyní, nebude pak už cesty zpět.
Právě tato teorie podobná mnohým, které často v minulosti kalkulovaly s určitou variantou „konce světa“, je hlavním argumentem, proč není čas na dosud zavedené postupy. Proto školáci nemusí chodit do školy a mají raději demonstrovat, aby otevřeli oči politikům. Proto je přípustná v boji proti klimatické krizi téměř jakákoli verze občanské neposlušnosti.
Greta proto v zásadě volá po revolučním řešení. Argumentuje totiž stejně jako například britská radikální organizace Extenction rebellion (česky Rebelie proti vymření) a řada dalších klimatických aktivistů. Říká, že když není schopný klimatickou katastrofu odvrátit náš současný systém, musíme ho změnit. Z jejích projevů není úplně jasné, zda se jedná o politický systém v jednotlivých zemích, nebo o proměnu mezinárodního systému – tedy způsobu, jak funguje celosvětové společenství států.
Gretini interpreti nejčastěji mluví o tom, že musí skončit současná „anarchie“ v mezinárodních vztazích, v níž státy dbají pouze na své „sobecké“ zájmy a zapomínají na to, že nám už jako lidstvu „hoří dům“, budeme-li opět citovat Gretu. Jenže pak je zřejmě jediným východiskem zavedení nějaké formy celosvětové vlády, která by podle této teorie byla „rozumnější“ než většinou demokraticky volené vlády jednotlivých států.
Světová vláda
V očích Gretiných příznivců by právě nějaká taková vláda mohla prosadit jejich idolem často citovaný princip „klimatické spravedlnosti“, který mimo jiné znamená, že zejména Evropa a další části západní civilizace musí jít v boji s klimatickými změnami příkladem a vzdát se fosilních paliv, protože právě Západ/Sever nese největší historickou vinu na zamoření planety.
Nejen civilizační Západ a geografický Sever je ovšem podle Grety vinen současným stavem. Švédská aktivistka totiž často mluví také o tom, že odpovědné jsou bohaté elity, které zamořily svými aktivitami globální životní prostředí. Změna systému podle Grety by proto obsahovala i revizi demokratického kapitalismu, který stojí na principu volného trhu a zisku.
Obecně ale platí, že Gretiny názory nejsou příliš podrobné a mohou mít řadu interpretací a možností, jak by se zaváděly konkrétně do praxe. V jejích projevech se to totiž hemží hlavně různými slogany.
K jaderné energii (nakonec) zády
Gretiny názory také ovlivňují zásahy jejích rodičů. Nemusíme hned přijímat tezi jejích oponentů, podle níž ji její rodiče celou „názorově“ vyrobili. Je ale veřejně známý případ, kdy Greta na svůj Facebook napsala, že částí řešení klimatické krize může být i jaderná energetika, jak to ostatně říkají i závěry Mezivládního panelu pro změny klimatu. Když se na ni za to snesla vlna kritiky radikálních environmentalistů, zasáhl v médiích její otec a nechal změnit i její názor na jejím profilu.
