Osmého srpna na ruské střelnici v Ňonoksu, poblíž Severodvinska, došlo k výbuchu, v jehož důsledku se v širokém okolí zvýšila radiace. Dodnes nelze s jistotou říct, co vlastně vybuchlo a s jakými následky.
V duchu sovětských tradic zprávy ruských sdělovacích prostředků měly za cíl spíše zamlžit než odhalit podstatu události. Mrtví byli tři, pak jich bylo pět až sedm. Radiační zamoření okolí bylo veškeré žádné, pak nepatrné až patrné, nakonec dvacetinásobek normy. Obyvatelstvo nejbližších obcí bylo evakuováno, pak okamžitě vráceno zpět. Vzhledem k neexistujícímu nebezpečí bylo doporučeno ve větším množství nakupovat jódové tablety.
Atomový pohon
Během svého vystoupení před Státní dumou zhruba před rokem Vladimir Putin s neskrývanou pýchou ukazoval poslancům fantastické výdobytky ruského zbrojního průmyslu. Některé z nich, kupříkladu okřídlená raketa, ponorný dron a laserové dělo, napájel atomový akumulátor nového typu. Superzbraně byly vskutku impozantní, až na to, že to byla filmová animace.
V knize Cena a účinek amerických jaderných zbraní atomový expert Stephen Schwartz píše, že vývoj atomového pohonu pro balistické rakety probíhal ve Spojených státech v 50. (!) letech minulého století a v roce 1962 definitivně skončil, neboť „celá koncepce byla od začátku chybná. Počítala s otevřeným reaktorem vyzařujícím nebezpečnou gamma a neutronovou radiaci. Ve výfukových plynech byly v hojném množství částečky radioaktivního paliva, které zamořovaly ovzduší při přeletu rakety nad územím našich spojenců.“
Současné Rusko sice na západ od svých hranic žádné spojence nemá, zato my jsme zrovna po cestě.
Zbraň soudného dne
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
