Česko podle různých mezinárodních srovnání zůstává na předních příčkách ve spotřebě alkoholu. Mezi roky 2008 a 2017 spotřeba čistého lihu klesla o téměř šest procent. S případnými regulacemi a omezeními prodeje či reklamy je podle autorů studie z Centra ekonomických a tržních analýz nakládat opatrně. Ministerstvo zdravotnictví ale považuje vysokou spotřebu alkoholu v ČR za problém a některá opatření zvažuje.
Podle Českého statistického úřadu poklesl objem konzumovaného alkoholu, tedy spotřeba čistého lihu, mezi roky 2008 a 2017 o 5,77 procenta. „Studií, které možné regulace zkoumají, je hodně. V zahraničí regulace nefunguje stoprocentně. Jsou země, kde přinesla víc špatného než užitku. Je potřeba se proto bavit o přesných parametrech a jejich zacílení na konkrétní skupiny,“ uvedl ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleš Rod. Studie podle autorů nevznikla za finančního přispění žádného výrobce alkoholu, kromě veřejného ji ale konzultovali i se soukromým sektorem.
Dostupnost alkoholu se podle CETA v posledních letech zásadně nezměnila. V roce 2008 bylo možné si za průměrnou mzdu koupit 114 litrů tuzemského rumu nebo 2516 lahvových piv. V roce 2017 to bylo o dva litry méně rumu, ale o 80 piv více.
K omezení nadměrného pití alkoholických nápojů a popíjení mladistvých by v Česku podle odborníků na závislosti a zdravotní dopady alkoholismu nejúčinněji vedlo regulování reklamy a zvýšení daní na alkohol. Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na klasické víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.
Nadměrné pití ČR ročně podle studie stojí asi 56,6 miliardy korun, a to za ztrátu produktivity, léčbu či kvůli kriminalitě, invaliditě a předčasným úmrtím. Odpovídá to asi 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Česko patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Podle poslední vládní zprávy o užívání drog denně popíjí kolem 600 tisíc Čechů a Češek, z nich 100 tisíc nadměrně.
