V českých mediích to kvasí a rodí se nová mediální scéna. Ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka je k jejímu fungování kritický. Roste podle něj názorovost, která už se promítá i do zpravodajství. Dřív ale nebyla situace v médiích o moc lepší a důkaz je zvolení Miloše Zemana prezidentem.
Velká část lidí v Česku měla pocit, že média nemluvila jejich hlasem, říká Šlerka. Z těch, kteří třeba mají jiný pohled na EU, dělají hlupáky, což vede až k patologickým fenoménům. Média podle Šlerky vedou studenou kulturní válku, třeba o práva žen, místo aby řešila skutečné problémy lidí, jako je organizovaný zločin. Mluví o odtrženosti novinářů a nutnosti generační obměny.
Mediální prostředí v Česku je i kvůli rozdílům v politické orientaci, které panovaly mezi novináři a společností, teď daleko pestřejší. Mnoho z nich ale chce podle Šlerky lidem přinášet informace, které jen potvrdí jejich názor. To přitom nutně neznamená, že píšou nepravdu. Roste i prostor pro alternativní a dezinformační weby, které profitují z krize západní demokracie a nedůvěry lidí v média. Přinášejí prý pohled na svět, který ho činí pro část lidí srozumitelnějším.
Klíčovou roli přitom hrají i sociální sítě. Šlerka míní, že by se Češi měli začít s Facebookem soudit. Pak by se ukázalo, kde jsou limity pro jeho chování, a byl by nucen reagovat. Třeba kauza okolo Tommyho Robinsona, kde si někdy mažou příspěvky a blokují uživatelé, je podle Šlerky naprosto bizarní a ukazuje, jak je chování Facebooku nahodilé a nesrozumitelné.
V čem je komunikace premiéra Babiše skvělá a v čem komická? Proč média zajímají víc kulturní války než problémy běžných lidí? Jaké důvody má růst názorovosti a jak to ovlivňuje složení zpráv? A co by mohlo českým médiím vrátit důvěru?
