Umělé maso se v příštích 10 letech může stát běžnou věcí

Umělé maso se v příštích 10 letech může stát běžnou věcí Zdroj: iStock

Svět čeká revoluce v jídle: Na vzestupu je umělé maso, umělé ryby i umělé mléko

V souvislosti s možnými klimatickými změnami, nedostatkem vody, erozí půdy a pokračujícím přírůstkem lidí v některých částech světa se někdy diskutuje i o tom, zda bude v budoucnosti dostatek potravin pro obyvatele naší planety. Podle vědců a některých firem se ale dá očekávat, že stále více se i z těchto důvodů prosadí laboratorně pěstované potraviny. Například umělé maso. Zcela by to mělo změnit návyky ve stravování.

Myšlenkami na laboratorně pěstované maso se zaobíral už známý britský politik Winston Churchill. Po mnohaletých pokusech a testech se teď ale zdá, že to, co kdysi vypadalo jako naprosté sci-fi, se stává realitou. Například trh s umělým masem začne podle expertů v blízké době rapidně růst a způsobí revoluci ve stravování. Předpokládá se, že v roce 2030 dosáhne celosvětový obchod s touto komoditou 85 miliard dolarů, zatímco dnes je to pouhých 4,6 miliardy.

„Falešné maso bylo ještě před 20 lety pro většinu lidí k smíchu. Dnes už se ale nikdo nesměje, protože v posledních letech jsme zaznamenali meteorický růst tohoto trhu,“ prohlásil podle deníku Vancouver Sun stratég globální banky UBS Wayne Gordon.



Jako příklad slouží americká firma Beyond Meat, která podobné maso vyrábí. Když její akcie vstoupily na burzu, stály 25 dolarů. V minulých dnech se prodávala jedna akcie už za 235 dolarů. Banka UBS předpokládá, že ještě větší růst čeká odvětví zemědělských technologií. To má nyní hodnotu 135 miliard dolarů, ale v roce 2030 to má být kolem 700 miliard.

„Schopnost vypěstovat v laboratoři jídlo, které napodobuje maso, ryby či mléčné produkty, ale výroba přitom probíhá s menší uhlíkovou stopou a bez potřeby zabíjet zvířata, se pravděpodobně stane v následujících 10 letech komerčně zcela dostupná,“ tvrdí zpráva UBS.

Podobný vývoj může mít zásadní dopad i na změny klimatu, o kterých se tolik hovoří. Zemědělství ve světě totiž vypouští do ovzduší kolem 30 procent skleníkových plynů a spotřebovává až 70 procent pitné vody. Přesunutí části výroby do laboratoří a fabrik by negativní vlivy na ovzduší omezilo.