Země Evropské unie se několik let marně snaží domluvit, jak zdanit velké internetové giganty, jako jsou například Google, Amazon či Facebook, které vyvádějí své zisky mimo území států, ve kterých působí. Francie se proto rozhodla nečekat a Senát, horní komora parlamentu, ve čtvrtek schválil daň na zisky technologických gigantů působících v zemi. Zákonodárci tak nevyslyšeli varování prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého daň není férová a je zaměřena pouze na americké společnosti.
Francie přišla se svou verzí digitální daně poté, co se na společném zdanění internetových firem nedokázaly shodnout země EU. Má jít o dočasné opatření do chvíle, než se v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj podaří v tomto ohledu dojednat mezinárodní dohodu. Jenže jednání blokují USA, protože daň se dotýká především amerických firem.
Daň zasáhne veškeré internetové firmy, jejichž roční globální příjmy přesahují 750 milionů eur, z čehož minimálně 25 milionů vytváří ve Francii. Podle ministra financí Bruna Le Maireho by měla daň ve výši tří procent přinést do francouzského rozpočtu ročně kolem 500 milionů euro.
Zatímco někteří odborníci v Evropě považují daň za směšně nízkou, americký prezident Donald Trump nařídil v tomto směru vyšetřování. „Budeme se zabývat francouzskou digitální daní a zkoumat, jestli diskriminuje USA a jestli zatěžuje či omezuje USA v obchodování,“ prohlásil Robert Lighthizer, šéf americké agentury Office of the United States Trade Representative, která předkládá doporučení pro obchodní politiku. Vyšetřování by mohlo vést až k zavedení cel na francouzské produkty dovážené do Spojených států.
„Francie je nezávislou zemí a sama rozhoduje o tom, jaké budou daně,“ odpověděl ale v prohlášení ministr Le Maire.
Zavádění odvodů pro internetové společnosti navrhují také další země včetně České republiky. U nás je teď v připomínkovém řízení návrh ministryně financí Aleny Schillerové na sedmiprocentní digitální daň pro velké firmy. Dá se předpokládat, že k určitému zdanění těchto firem dojde v Česku rychle.
