Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné

Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné Zdroj: Profimedia.cz

Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné
Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné
Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné
Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné
4
Fotogalerie

Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné je jedinečnou ukázkou novogotické architektury

Poštorenský kostel Navštívení Panny Marie patří k vůbec nejhezčím památkám na Břeclavsku.

Základní kámen kostela byl položen v roce 1895 a 3. července 1898 se konalo slavnostní vysvěcení nového chrámu, představujícího jednu z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších novogotických staveb u nás. V 19. století původní starý kostel již nepostačoval, a proto Poštorané usilovali o zbudování nového chrámu. Panující kníže Jan II. z Lichtenštejna prosby vyslyšel a nákladem 250 000 zlatých nechal postavit nový kostel podle projektu architekta Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie. Tento lichtenštejnský dvorní architekt je také autorem návrhu kamenného kříže před kostelem z roku 1902.

Stavbu prováděla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera, stavební materiál tvořený dvěma sty druhy cihel, dlaždic a glazované keramické krytiny dodaly místní knížecí keramické závody. Historizující cihlová stavba z režného zdiva s převahou novogotických prvků stojí na volném prostranství. Nad vchodem do kostela se nachází socha Ježíše Krista v nadživotní velikosti, jejímž autorem je Josef Beyer. Pětiboké presbyterium je prolomeno čtyřmi okny s vitrážemi zobrazujícími sv. Josefa, P. Marii, sv. Jana Křtitele a sv. Vavřince. Boční oltář P. Marie na epištolní straně, Božského srdce na evangelijní straně a Božského hrobu v prostřední kapli jsou dílem tyrolského umělce Ferdinanda Stuflersera.

Varhany pocházejí z proslulé krnovské dílny bratří Riegrů. Hlavní oltář je podle ústní tradice stále provizorní, neboť údajně nějaký Maďar utekl s jeho plány. Sochy zhotovili neznámí vídeňští sochaři, vitráže jsou dílem mnichovské školy, autorem malířské výzdoby je již zmíněný Josef Beyer.