Odměňovat děti za domácí práce? Je to velké riziko

Odměňovat děti za domácí práce? Je to velké riziko Zdroj: Profimedia

Za umytý talíř pět korun? Děti by za domácí práce neměly mít ceník. Za co dětem platit?

Není to tak dávno, kdy bylo trendem odměňovat děti za domácí práce. Zdůvodnění znělo logicky. Připravíte tím děti na život, v němž si peníze také budou vydělávat prací, a navíc nedostanou peníze jen tak zadarmo. Proti tomu se ale zvedla vlna odporu a dnes je trend přesně opačný: za domácí práce v žádném případě finančně neodměňovat, neboť ani rodiče nemají za práci doma mzdu a děti by si neměly zvyknout na to, že za každou pomoc dostanou peníze.

Přesto by děti vlastní peníze mít měly, právě už kvůli tomu, aby se s nimi naučily včas hospodařit.

Podle průzkumu České spořitelny má 81 procent dětí příjem peněz, ze kterých si samy mohou něco koupit. Dvě třetiny z nich dostávají peníze k narozeninám a svátkům, 59 procent dětí dostane peníze, když něco potřebují či chtějí, 54 procent má kapesné, jež není na nic vázáno. Za prospěch ve škole je pak odměňováno 22 procent dětí a 16 procent za domácí práce, tři procenta za sportovní aktivity a jedno procento dětí za hudební, ne výtvarné aktivity.

Jen 16 procent dětí tedy dostává peníze za domácí práce. Navíc, jak je z čísel patrné, peníze mají děti většinou z více zdrojů. Jak k tomu přistoupit?

Peníze za domácí práce?

Za prvé je třeba říct, že domácí práce jsou skutečně něco jiného než regulérní zaměstnání nebo brigády na smlouvu. Rozhodně je pravda, že děti vyplácené za úkon domácích prací mají tendenci si zvyknout a požadovat pak za cokoliv odměnu a bez jejího příslibu se stavět na tuhý odpor. Ostatně, sám si pamatuji, jak se jeden můj spolužák ze základní školy holedbal tím, že si doma za každý umytý talíř „účtuje“ (asi) tři koruny.

Na druhou stranu ale rozhodně platí, že dítě by doma peníze dostávat mělo už kvůli tomu, aby se naučilo hospodařit dřív, než se mu otevře svět plný laciných půjček a plných regálů všeho možného. Jak se dnes říká – dítě by mělo co možná nejdřív získat základy finanční gramotnosti.

Jenže za co dítěti dávat peníze? Jen tak za nic? Dostávat peníze za nic přece není správné, není výchovné, řekne si asi každý rodič.

Koláče bez práce?

Je i není. Jednoznačný předpis, návod, jenž by byl objektivně nejsprávnější, samozřejmě neexistuje. Pro rodiče, pro které přes pravidlo peníze jen za práci nejede vlak, lze najít kompromis, jakousi kombinaci obou popsaných přístupů. Jeho výsledkem je, že dítě nebude dostávat kapesné přímo za domácí práce, ale přesto na nich jeho kapesné nepřímo záviset bude.

Zkuste si nastavit výši a frekvenci kapesného zcela nezávisle na domácích pracích. Jeho výši odstupňovat například do dvou či tří různě velkých sum. Pokud bude dítě dlouhodobě odmítat či flákat pomoc doma, kapesné snižte. Dosáhnete tím toho, že potomek nebude zvyklý na okamžitý přísun peněz ihned po vykonání práce, ale zároveň si zvykne na to, že kapesné není za nic.

Nesmíte však ubírání kapesného definovat podle jednotlivých prací moc formálně, jinak metoda ztratí smysl. Zapojte cit a s dítětem o kapesném mluvte. Snažte se, aby se z odepírání kapesného nestal běžný donucovací prostředek. Efekt takového nástroje je totiž, jemně řečeno, velmi sporný a může vyvolat žádost zvýšení kapesného, kdykoliv dítě udělá něco navíc. Dostanete se tedy do stavu, jemuž se chceme rozhodně vyhnout.

Finanční odměna jako mimořádný dárek

Jak už jsme řekli, pravidelný příjem dítěte má svůj smysl, i když nebude přímo (i nepřímo) vázán na to, jak doma pomáhá. Příjem syna či dcery bude i tak omezený a děti se s ním budou muset naučit vycházet tak, aby nerozházely všechno hned a za něco, co vlastně až tak moc nechtějí.

Finanční odměna nad rámec pravidelného kapesného může přijít výjimečně jako ocenění mimořádně velké snahy. Bude to překvapení, nesmí se z něj však stát pravidlo. Rozhodně sledujte reakce dítěte. Pokud si odměnu s prací spojí příliš a bude se vyloženě dožadovat extra výplaty, nepodlehněte.

Kdy se domluvit na výplatě

Neznamená to ovšem, že přímo za práci nesmíte svému potomkovi zaplatit nikdy. Na výplatě se s ním můžete domluvit za zcela mimořádnou práci, která nebude součástí běžného chodu domácnosti a bude například trvat celý den. Taková práce se už blíží klasické brigádě, byť samozřejmě nebudete uzavírat formální písemnou smlouvu.

Peníze přímo za práci mají smysl také, když potomek půjde posekat zahradu sousedům nebo pohlídat jejich dítě a podobně. Celé to samozřejmě platí spíše pro starší děti. Jde zkrátka jen o to, aby syn či dcera věděli, že doma se pomáhá bez nároku na přímou odměnu.

Zajímavý přístup doporučuje světově známý český ekonom Milan Zelený. Ten radí odměňovat děti za inovativní nápady. Například když vymyslí takovou dělbu domácích prací a služeb, jež celkově ušetří čas. Odměnou může být kromě peněz samozřejmě i více společných chvil u hry nebo třeba na výletě.

Znovu ale musíme zdůraznit, že neexistuje univerzálně jednoznačně správná metoda. Vždy je dobré s dítětem mluvit, sledovat jeho reakce a včas mírnit špatné návyky. Platí samozřejmě, že s věkem se vyvíjí jak kapesné, tak i to, co můžete brát jako mimořádný pracovní výkon hodný mimořádné odměny.

Dětské brigády

Jakmile má syn či dcera ukončenou povinnou školní docházku a je jim 15 let, mohou nastoupit na klasické brigády, kde už odměňování nebudete mít ve své moci. Dejte si jen pozor na to, aby dítě nepropadlo mamonu natolik, že nebude spát a vykašle se na školu.

Dohlédněte také na to, jakou práci si vaše ratolest zvolila a zda je se zaměstnavatelem všechno v pořádku. Dítě patrně nebude příliš počítat s tím, že ho může někdo podvést.

Byrokraticky nejjednodušší je brigáda přes pracovní agenturu, která vše zařídí, najde práci, vyřídí dokumenty a vyplatí mzdu. Smlouvu bude mít potomek jen s agenturou, i když pracovat bude jinde. Nevýhodou je, že si agentura vezme provizi.

Pokud mladý dříč podepisuje smlouvu přímo s firmou, u níž bude pracovat, je potřeba ji řádně zkontrolovat. Písemná smlouva musí obsahovat druh práce, místo jejího výkonu a den nástupu. Nemusí tam být výše mzdy, ale v takovém případě by si brigádník měl vyžádat mzdový výměr.

Smlouva může být klasická pracovní, nejspíš na dobu určitou. Další možností je dohoda o provedení práce, a to na maximálně 300 hodin ročně – při překročení odměny 10 tisíc korun měsíčně musí zaměstnavatel odvádět i zdravotní a sociální odvody. Brigáda může být uzavřena i dohodou o provedení pracovní činnosti.

Účelem tohoto článku však není právní poradna. Jde nám tady o přístup dítěte k práci, k nejbližšímu okolí a k penězům. A jde o to, jak dítěti v tomto ohledu vštípit praxí co nejlepší zásady.