Nebylo si možné nepovšimnout, že vzniká nové hnutí Trikolora, projekt Václava Klause mladšího. Veřejnost zaujal Klausův výrok: „Nemyslíme si, že evropskou, potažmo světovou průmyslovou politiku má určovat šestnáctiletá puberťačka ze Švédska s nějakými diagnostikovanými psychickými poruchami.“ Mnozí lidé se do Klause hned pustili – co si to dovoluje „ten pravicový postarší zvrhlík“, kritizovat malou šestnáctiletou holku? Zastánci Grety zároveň ihned vytáhli argument, že jde o projev hnusného „ageismu“, když někdo poukazuje na věk zmíněné slečny, která ovládla světová média.
Nezdá se vám, že to, co „osvícení lidé“ rádi vyčítají Klausovi mladšímu, ale i tomu staršímu s oblibou sami činí – jen v obráceném gardu? Též se rádi vysmívají věku – ne nízkému, ale naopak vyššímu. Smutné. Pro mnoho mladých českých intelektuálů a intelektuálek není většího nepřítele než padesátiletý (či dokonce ještě starší) konzervativní bílý muž. Jen se to bojí otevřeně přiznat.
Obrovským zklamáním pro přemýšlivější čtenáře musí být, jak se dnešní (zejména) mladá intelektuální fronta vysmívá vzhledu a zdravotnímu postižení Václava Klause mladšího. Ano, titíž lidé, kteří jindy plédují za skoro absolutní politickou korektnost, ti, kteří na dálku poučují třeba německé rodiče, aby se hanlivě nevyjadřovali o islámských imigrantech, kteří obtěžovali jejich dcery.
Věk nesmí být překážkou a důvodem k dehonestaci, ale ani vstupenkou do světa nekritizovatelnosti. Pokud například klimatická záškolačka Greta říká z mého pohledu nepravdy, se kterými aktivně vstupuje do veřejného prostoru, musí snést i ostřejší kritiku. Tak jak se valí na jiné veřejně činné osobnosti. Měřme všem stejným demokratickým metrem.
Autor je právník.
