Důl Františka. Ve čtvrtek 14. března ve 21:30 se ozval mohutný výbuch. Dým a prach se vyvalil až na povrch. Okamžitě se začaly organizovat záchranářské práce. Jen za půl hodiny po prvním výbuchu však dolem otřásla druhá detonace.

Důl Františka. Ve čtvrtek 14. března ve 21:30 se ozval mohutný výbuch. Dým a prach se vyvalil až na povrch. Okamžitě se začaly organizovat záchranářské práce. Jen za půl hodiny po prvním výbuchu však dolem otřásla druhá detonace. Zdroj: Zemský archiv v Opavě

Největší důlní neštěstí na Ostravsku: Výbuchy zabily 235 havířů, příčina nebyla nikdy odhalena

Před 125 lety, 14. června 1894, otřáslo doly Františka, Jan Karel a Hlubina v Karviné pět výbuchů. Zahynulo 235 havířů, což dodnes představuje největší důlní tragédii v ostravsko-karvinském revíru.

V osudný čtvrtek 14. března sfáralo na odpolední směnu do dolů hraběte Larische-Mönnicha přes tisíc havířů. Ve 21:30 se dolem Františka ozval mohutný výbuch. Dým a prach se vyvalil až na povrch. Okamžitě se začaly organizovat záchranářské práce. Jen za půl hodiny po prvním výbuchu však dolem otřásla druhá detonace. Záchranné mužstvo, které se snažilo najít zraněné kamarády, nemělo šanci - při druhém výbuchu zahynulo nejméně šedesát zachránců. Při pozdějších třech výbuších naštěstí nikdo nezahynul, lidé s nebezpečím už počítali.

"Havíři, inženýři i důlní dozorci bez dýchacích přístrojů vynášeli raněné i mrtvé a přitom nevěděli, kdy dojde k dalšímu výbuchu," uvedl Roman Makarius, emeritní předseda Českého báňského úřadu a autor knihy Memento důlních nehod v českém hornictví.

Neznámé příčiny tragédie

Při neštěstí zahynulo celkem 235 lidí. Mnohé oběti při vyprošťování poznávali jen podle zbytků ošacení, prstýnků nebo řetízků. Po obětech zůstalo 130 vdov a 194 sirotků. Hrabě Larisch-Mönnich nechal nad místem tragédie postavit kapličku a na hřbitově v Karviné Dolech vyrostl pomník se jmény všech obětí, stojí tam dodnes. Přesné příčiny katastrofy nebyly odhaleny. Buď byla porušena bezpečnost při trhacích pracích, nebo se samovznítil a poté vybuchl uhelný prach.

Ohlas neštěstí byl obrovský. Karvinský případ se dokonce dostal na jednání říšského sněmu. Záhy vznikla nová pravidla pro práci v dolech, posílily se důlní kontroly a hlavně vyšlo nařízení o vzniku záchranných stanic. Rok po karvinském neštěstí se také objevil první přenosný dýchací přístroj.

Nejhorší důlní neštěstí

Důl Františka byl po 2. světové válce začleněn pod Důl Československé armády a po vytěžení v roce 1965 zasypán.

Vůbec nejhorším důlním neštěstím v tuzemsku se stal požár v dole Marie v Březových Horách u Příbrami v roce 1892, při němž zahynulo 319 havířů.