Sochař a restaurátor Petr Váňa přivezl do Prahy na palubě říční lodi základní kameny, schodiště i korintskou hlavici mariánského sloupu. Nyní čeká na vyřešení poslední administrativní překážky.
Ještě v devadesátých letech se zdálo, že obnovení mariánského sloupu, respektive vztyčení jeho kopie na Staroměstském náměstí, je utopií. Jenže postupně se celý záměr stával stále reálnějším a v posledních letech to už několikrát vypadalo, že cíl sochaře Petra Váni a celé Společnosti pro obnovu mariánského sloupu je na dosah, že nás dělí od zahájení stavby jenom týdny, možná dokonce dny.
Taková chvíle nastala i nyní. „Splnili jsme všechny náležitosti, které předepisuje zákon. Máme závazné stanovisko památkářů, všechna potřebná vyjádření, elektriku, plyn, vodu… Na základě toho bylo vydáno stavební povolení, proti kterému se odvolaly některé spolky, ale tato odvolání byla zamítnuta jako neopodstatněná, protože byla spíš politického rázu. Takže stavební povolení nabylo před dvěma lety právní moci a my na jeho základě můžeme začít stavět. Jediné, k čemu dosud nedošlo, je oficiální předání staveniště ze strany úředníků a vytyčení prováděcích podmínek pro zábor komunikace,“ vysvětluje Petr Váňa.
Proč jste se pokusili zahájit stavbu už před dvěma týdny?
„Za několik týdnů – přesně 22. června – by nám vypršela platnost stavebního povolení. Museli jsme začít. Od chvíle, kdy jsme kopli do země, máme pět let na to, abychom stavbu dokončili.“
Znamená to tedy, že hlasování pražského zastupitelstva ze září roku 2017, v němž stavbu mariánského sloupu odmítlo, nemá právní váhu?
„Je to jen proklamace. Primátor, rada, zastupitelstvo nemohou zakázat nějakou stavbu – to je věc státní správy. Ve svém usnesení zastupitelstvo také jen vyzvalo radu města vedenou tehdy primátorkou Krnáčovou, aby byly učiněny právní kroky k rozvázání všech smluvních závazků. Ale žádné smlouvy od té doby rozvázány nebyly. Všechny jsou platné a my můžeme stavět. Věřím proto, že do Vánoc bude mariánský sloup na Staroměstském náměstí stát.“
Zároveň se ale zdá, že kritiku opětovného vztyčení mariánského sloupu neutiší ani pozlacený kalich, který byl na základě dohody katolické a protestantských církví vložen do středové niky Týnského chrámu.
„Proč by vedle sebe nemohl stát Husův pomník a mariánský sloup jako v letech 1916 až 1918? Jsou to přece dva body české historie, z historického i architektonického hlediska se doplňují. O tom, že sloup nemá nic společného s porážkou na Bílé hoře, jak někteří lidé stále opakují, a že Hus sám nadevše uctíval mariánský kult, bylo už mnohé napsáno. Pro mě je vztyčení mariánského sloupu především symbolem smíření. Je v tom přece obrovská symbolika – když budou po letech znovu stát Hus a sloup vedle sebe. Je to výraz toho, že se lidé v Čechách mohou domluvit a usmířit.“
Tématu Mariánského sloupu se věnuje i článek v Reflexu č. 24, který je k dostání od čtvrtka 13. června 2019.
