Politický kolovrátek Andreje Babiše se zadrhává. Premiér sice ještě odolává hlasitému volání ulice, aby kvůli svým kauzám odstoupil, jenže od doby, kdy vstoupil do politiky, se situace radikálně změnila. Babiš-mesiáš je minulostí. Jeho politická jízda Českem ještě nekončí, ale dá se předpokládat, že postupně bude oslabovat. Na obzoru se už proto rojí noví spasitelé, kteří podobně jako kdysi Babiš slibují „lepší Česko“ a „tvrdý boj proti korupci“. Máme tomu ale věřit?
Jeden český rapper v písni Vystupuju z portálu zpívá: „Vadí mi lidi, co všechno sladí, lžou sami sobě a pak ti radí.“ Přesně v těchto intencích se odehrává už mnoho let česká politika. Nejdříve voličům někdo slíbí něco sladkého, ale po čase se ukáže, že pomyslné figurky na politickém orloji se sice změnily, ale v mnoha věcech běží všechno stejně jako předtím. To je také příběh Andreje Babiše, pro kterého je největším problémem on sám. Před lety se současný premiér instaloval do postavy mesiáše, který jde spasit Českou republiku. Končí to mohutnými demonstracemi po celé zemi.
Masa lidí, kterou vlastně moc neznáme
Babiše-politika ovšem neporodil jen on sám. Přispěla k tomu i někdejší hamižnost tradičních stran (především ODS a ČSSD) a významně mu pomohly i organizace, které dnes zarputile tvrdí, že jsou proti němu. Například skupina se jménem Rekonstrukce státu či Nadační fond proti korupci. O šéfovi Transparency International Davidu Ondráčkovi, který v současnosti proti Babišovi tak ostře vystupuje, ten samý Babiš v listopadu 2013 dokonce přemýšlel jako o ministru vnitra. A Ondráčka o tom vážně uvažoval taky. Takže kam vítr, tam plášť. Těžko uvěřit tomu, že jmenované organizace nevěděly, co Andrej Babiš dělal a jak postupuje. Vážnou otázkou proto je, co nás v postbabišovském období – a to přijde – čeká. Na scénu se totiž derou lidé, u kterých kromě odporu proti předsedovi vlády toho příliš nevíme.
Sympatickým vystupováním uhranul veřejnost Mikuláš Minář (jeho názory představuje i nové číslo tištěného Reflexu), předseda spolku Milion chvilek, který vede kampaň Milion chvilek pro demokracii. Ta dostala do ulic nejvíce lidí od listopadové revoluce z roku 1989 a požaduje demisi Andreje Babiše. Demonstranti nelžou, jak tvrdí premiér, a jejich tlaku se bude těžko odolávat. Je to občanské vzepětí, které přerostlo v široké politické hnutí, ale jaké jsou například názory těchto lidí na důležité ekonomické či sociální otázky, to si můžeme pouze domýšlet. Jsou to liberální demokraté? Pravičáci? Levičáci? Netušíme. Jenže pokud máme podporovat nějaký politický proud, měli bychom to předem vědět, aby se pak hlasování při volbách dalo označit jako kvalifikované. K tomu nestačí jen program AntiBabiš.
Čižinský a Klaus mladší už se derou nahoru
Martin Jaroš, marketingový expert a vlivný člověk na sociálních sítích, který vystupuje na protibabišovských protestech, už oznámil, že chce založit projekt nového politického hnutí, s kterým by rád vstoupil do příštích voleb do Poslanecké sněmovny. Soudě podle dnešního stavu, by podobná strana měla šanci na úspěch. Prý bude tvořena obyčejnými občany a také odborníky z různých oborů. Jenže odborníky slibovaly a slibují všechny strany. Na významná místa se pak ale dostanou „odborníci“, jakým byl například exministr dopravy Dan Ťok či plagiátorka Taťána Malá, která vydržela v čele rezortu spravedlnosti celých 13 dní.
Dalším „příkladným“ antibabišovským aktivistou je Jan Čižinský. Ten se nedávno proslavil vyhlášením klimatické nouze na Praze 7. Ovšem už jen životopis, kterým se sám prezentuje, vykazuje známky mesiášství, kterému věřit nelze. Čižinský deset let vedl skautský oddíl Jeleni v Břevnovském klášteře, údajně skoncoval s předraženými zakázkami, zabývá se péčí o seniory, dostupným bydlením a solidaritou ve školách. Takový člověk by měl být nejméně papežem. Zavání to ale čirým levičáctvím. Navíc Čižinský sbírá funkce jako někdejší sociálnědemokratický hejtman Michal Hašek, který byl jistou dobu úplně vším. I tím pověstným broukem Pytlíkem. Čižinský je poslancem, starostou, zastupitelem hlavního města a má i další funkce. Prostě politický génius.
Se svojí stranou přichází i Václav Klaus mladší. Ten se zase ohlíží po voličích vpravo a přepluje k němu podle všeho i část okamurovců. Za situace, kdy mimo sněmovnu driftuje TOP 09 a ČSSD a komunisté či lidovci vykazují nízké preference, mají noví mesiáši skutečně šanci. Mohou postupně vytlačit i silného Andreje Babiše nebo zásadně omezit jeho koaliční potenciál. Ale v politice i v jejich případě platí parafráze známého rčení: Raději desetkrát měř, až pak jednou řež.
