Politické přežití je jednou z disciplín, v nichž Andrej Babiš vyniká. A to mu musejí chtě nechtě přiznat i jeho odpůrci. Málokterý politik – navíc v pozici premiéra – by ustál takové nálože problémů, kauz a obvinění. Jen pro stručnost: agentství u StB (členství v KSČ už ani nikdo nezmiňuje), trestní stíhání kvůli Čapímu hnízdu, ovlivňování médií, podivnosti kolem zmizení jeho syna, korunové dluhopisy… A teď ten zpropadený audit z Bruselu. Sice jde o návrh zprávy, její obsah a nevelká pravděpodobnost obratu v závěrech mohou tentokrát i Andreji Babišovi zavařit. Ovšem jen za určitých okolností.
Jedna z těch – pro Andreje Babiše – méně příjemných byla naznačena v nedělních Otázkách Václava Moravce. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nejen řekl, že si k bruselským výsledkům zpracují vlastní analýzu. Ale ještě dodal: „To, co je tam napsané, je závažné a mohlo by to zakládat podezření z trestného činu.“ Neboli za chvíli by se to nemuselo stát jen sporem Praha vs. Brusel, jak by to bylo pro premiéra ještě před zbývajícím domácím publikem zvládnutelné. Stal by se z toho domácí spor, kde by už nešlo „hájit české zájmy“.
Jenže tu je i nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která premiérovi „nemá důvod nevěřit“. Takže pole je vykolíkováno i z druhé strany. A také tu je taková drobnost, že Andrej Babiš již stojí na prahu obžaloby v kauze Čapí hnízdo, byť tam jde jen o zhruba devítinu částky, která by se měla vracet dle bruselského auditu. Ale i tak pořád jeho ANO vévodí průzkumům obliby, byť v poslední době malinko zakolísalo. K tomu záhadné zmizení Babišova syna na Krym, barvité příběhy kolem zrodu a fungování Agrofertu, o minulosti, která by ještě před několika lety kohokoliv deklasovala z vrcholné politiky, nemluvě. To vše doposud Andrej Babiš ustál. Co by se muselo stát, aby to s nynějším předběžným auditem dopadlo jinak?
Na úplné znění návrhu auditu Babišových firem se podívejte do galerie (v angličtině):
I jeho nejotrlejší voliči by museli získat přesvědčení, že premiérovi jde víc než o jejich prospěch (a peníze) o blaho jeho firem, byť dočasně zaparkovaných ve svěřenských fondech. Jakkoliv loutkových, jak vyplývá z oné nepříjemné zprávy. Místo toho, kdo „to zařídí“, by se musel v jejich očích stát tím, kdo „si to zařídí“, navíc na jejich úkor. Není to nemožné, ale ani nijak lehké.
Opozice, zvláště ta nelevicová a šikovněji ta pravicová, logicky využívá i tohoto Babišova problému k pokusům o jeho odstavení. Klíč v ruce ale teď mají premiérovi věrní. Ať už ti v „holdingu“ – v tom skutečném či politickém – ti ve vládě či ti, co drží vládu u moci. Jakmile se jim stane koulí na noze, kousnou i do ruky, která je živí. Anebo se zaleknou hlasu ulice, pokud zesílí nad hranici bezpečného politického přežití.
Prozatím Andreji Babišovi funguje konejšení lidí sdílením příspěvků jakousi „paní Novákovou“, které přecházejí z ženského rodu do mužského a přinášejí perly tohoto typu: „Kdyby Babiš nebyl přesvědčen, že je schopný svou vizi českého státu uskutečnit, nikdy by nemohl snést špínu a nevybíravé útoky na svou osobu a rodinu. Neznám v historii politickou osobnost (snad kromě Ježíše a náboženských mučedníků), která by na cestě za svou pravdou snesla tolik sprostoty, kopanců, vulgárních urážek a podrazů od svých oponentů.“
Tak uvidíme, třeba to bude další umučení aspirující alespoň na nominace na Oscara.
