Incká říše v době svého největšího rozkvětu zaujímala plochu větší než milion kilometrů čtverečních a rozkládala se od jižních hranic Kolumbie až do oblasti středního Chile. Centrem severní části této vůbec největší indiánské říše na celé západní polokouli bylo Quito. Dnes už však na území Ekvádoru mnoho inckých památek nenajdeme. Jednu ale přece: Ingapircu.
Nejvýznamnějším objektem na Ingapirce byl podle archeologů chrám slunce, postavený bezmaltovou technikou z hlazeného kamene. Oválný půdorys stavby je prý vedle chrámu slunce v Cuzcu, pověstné Coricanchi, jediným dochovaným v celé někdejší říši.
Dokonale sesazené kamenné zdivo i tady dokládá, jaký význam vždy Inkové chrámům slunce přikládali. Z ostatních původních staveb se však do dnešních dnů mnoho nedochovalo. Ingapirca totiž na rozdíl od věhlasného Machu Picchu na území dnešního Peru nezůstala před Španěly utajena.
Přesto tu najdeme mnohé zajímavé objekty – zbytky původních kanálků, mlýn na drcení kukuřice, kamenné nádoby, o jejichž funkci lze jen spekulovat, či záhadné, pravděpodobně obětní kameny. Dnes už jsou lamy a vikuni krvavých rituálů ušetřeny a dotvářejí mírumilovnou atmosféru sídla. Ingapirca je návštěvníkům přístupná po celý rok, ale jen v červnu ožívá inckou slavností uctívání slunce – Intiraymi.
