Britové dnes volí zřejmě v nejpodivnějších volbách své dlouhé demokratické historie. Vybírají totiž europoslance, kteří budou buď v Evropském parlamentu zasedat pravděpodobně jen pár týdnů, nebo se dokonce ani vůbec nemusí ujmout svých mandátů. To druhé by platilo, kdyby britský parlament schválil podmínky odchodu do 2. července, kdy se poprvé sejde nový Evropský parlament a nově zvoleným poslancům začne běžet jejich funkční období. Dnes zvolení poslanci za Velkou Británii proto trochu připomínají „zombie“ – oživlé politické mrtvoly.
Většina Britů si do nedávna myslela, že poslance Evropského parlamentu už nikdy vybírat nebude, když si většina voličů na ostrovech v referendu před třemi roky zvolila odchod z EU.
Jenže britský parlament nebyl schopen schválit dohodu o podmínkách odchodu z Evropské unie, kterou uzavřela s Bruselem konzervativní premiérka Mayová a Unie nedala Britům šanci volby do EP neuskutečnit, i když by se jiné řešení najít dalo. Poslance mohl například provizorně nominovat britský parlament, jak se to běžně děje při přístupu nových členských států do EU.
Zombifikovaná premiérka
Nestalo se. Volby tak probíhají v podivné atmosféře. Vládní konzervativní strana se dokonce rozhodla před volbami nevést žádnou kampaň. Podle oficiální verze nechce vyhazovat peníze, britští komentátoři ale uvádějí, že strana chce mít výmluvu, až ve volbách dopadne bídně.
Konzervativci se opravdu mohou v dnešních volbách dočkat historické porážky. Jeden z posledních předvolebních průzkumů jim dokonce věštil jednociferný výsledek v podobě sedmi procent. Tradičně hrdá Konzervativní strana je natolik rozervaná vnitřními spory kolem brexitu a veřejnost ji považuje za zodpovědnou za chaos, který kolem vystoupení z EU panuje.
Premiérka Mayová dlouho statečně odolávala politikaření různých skupin v britském parlamentu, ale situace, kdy vlastně žádné řešení brexitu nemá v dolní komoře většinu, ji natolik politicky omlátilo, že teď jen čeká na to, až oznámí přesné datum své demise. Uchazečů o její pozici je u konzervativců mnoho, takže souboj o funkci konzervativního lídra a zřejmě i budoucího premiéra bude komplikovaný. Dnešní volební porážka ale bude zřejmě natolik hluboká, že Mayová boj o nástupnictví asi odstartuje už zítra oznámením, kdy přesně z Downing Street číslo 10 odejde.
Váhavý lídr opozice
Normálně by se z tohoto stavu měla radovat největší opoziční strana – labouristé, ale i oni jsou brexitem „rozbití“ na kousky. Jejich hodně levicový lídr Jeremy Corbyn stále lavíruje s postojem kolem brexitu, který si zřejmě sám přeje, ale jehož zrušení by si přála velká část jeho voličů.
Na základě této situace labouristé dnes budou reálně bojovat o udržení druhého místa. Na záda jim totiž v průzkumech dýchají středolevicoví liberální demokraté, kteří jako jediná tradiční celobritská strana jednoznačně odmítají brexit ve všech jeho podobách a odstínech.
Do hajzlu s brexitem
Liberální demokraté tomuto postoji dostáli i heslem vybraným pro dnešní volby, která zní „Bollocks to brexit“, což lže přeložit jako do hajzlu s brexitem. Ani tato trochu rabiátská kampaň ale podle průzkumů nestačí na nového lídra britské politiky.
Tím by se minimálně pro dnešek podle všeho měla stát nová kometa britského stranického spektra, kterou ale vede starý politický „pardál“ a miláček evropských euroskeptiků Nigel Farage. Ten vlastně dnes vítězství v evropských volbách obhajuje, protože před pěti lety stál v čele Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), která tehdy získala nejvíce hlasů.
Nigel se vrací
Farage ale po úspěchu referenda o brexitu odešel z čela UKIP a strana se propadla do vnitřních a nástupnických sporů, které vyústily v posunutí kursu strany blíže ke krajní pravici. Farage v této situaci ze strany vystoupil a nechal se slyšet, že, pokud se budou kvůli odkladu brexitu konat v Británii evropské volby, založí novou formaci a bude kandidovat.
Slovo splnil a jeho nová Strana pro brexit dnešní volby podle průzkumů vyhraje se ziskem kolem 35 procent. Farageovu novou stranu chce dokonce volit nadpoloviční většina členů konzervativní strany premiérky Mayové. Farage ani před volbami nezveřejnil volební manifest, ale všichni rozumí, že jeho hlavním programovým bodem je „čistý“ tvrdý brexit bez dohody s EU.
Vzor Farage vidí v italském Hnutí pěti hvězd (M5S), které se přetvořilo z protestního hnutí do největší politické síly v obou komorách tamního parlamentu. Farage chce také řídit novou stranu spíše jako firmu.
Pletl by se ten, kdo by si myslel, že Farageova hvězda zapadne s dnešním očekávaným vítězstvím a ziskem nejvíce britských „zombie“ poslanců v Evropském parlamentu. Strana pro brexit se už propracovala na druhé místo žebříčku preferencí i pro případné volby do Westminsterského, tedy národního parlamentu…
