Katedrála, známá také jako Chrám Matky Boží, patří k symbolům Paříže a jednomu z nejkrásnějších příkladů gotické architektury vůbec. Její základní kámen položili na ostrově Île de la Cité na řece Seině na jaře roku 1163 během návštěvy papeže Alexandra III. ve městě, přesné datum je ovšem neznámé. V té době se ovšem už několik let stavělo, budování svatostánku, jehož vznik inicioval pařížský biskup Maurice de Sully, pak trvalo téměř dvě staletí, až do roku 1345.
Katedrála císařské korunovace Napoleona
Notre-Dame, ležící prakticky uprostřed Paříže, bývá často považována za nejvýznamnější z francouzských katedrál, ve středověku ovšem soupeřila o postavení s dalšími kostely. Například francouzští králové bývali korunování většinou v Remeši a pohřby panovníků se pak konaly v opatství Saint-Denis u Paříže.
Katedrála byla určena pro ty největší slavnosti, běžné bohoslužby se konaly v menších kostelech. Sama katedrála se pro veřejnost otevírala jen o velkých svátcích. I proto si Napoleon v roce 1804 pro císařskou korunovaci vybral právě Notre-Dame, čím se symbolicky odstřihl od monarchie.
Notre-Dame v době francouzské revoluce
Jen o pár let dříve za francouzské revoluce přitom hrozilo chrámu zničením nakonec se mu ale podařilo zabránit, rozvášněný dav nicméně katedrálu a její výzdobu vážně poškodil.
Velké restaurace se dočkala ve 40. až 60. letech 19. století. Z té doby pocházejí například sochy různých chimér a ďáblíků, kteří shlížely z věží katedrály, často mylně považované za doklad středověkého umění. Ve skutečnosti je ale ve své dílně vytvořil památkář a architekt Eugene Viollet-le-Duc.
Zvoník u Matky Boží
Podobně jako další podobné stavby se i v Notre-Dame prakticky neustále pracovalo na menších či větších opravách, jedna z nejvýraznějších rekonstrukcí začala v roce 1993 a trvala celou dekádu, během které se dočkaly obnovy obě věže v průčelí nebo střední část fasády. V roce 2013, kdy se slavilo 850 let od položení základního kamene, se pak katedrála po dvou staletích dočkala nových zvonů, její zvonice byla neúplná od časů Velké francouzské revoluce na konci 18. století.
Notre-Dame, kterou svým románem Zvoník u Matky Boží proslavil například spisovatel Victor Hugo a jež sehrála velkou roli i v životě filmové Amélie z Montmartru, patří k nejčastějším cílům turistů v Paříži. Každý den ji podle dostupných údajů navštívilo přes 35 000 lidí. Také kvůli tomu ovšem katedrála podle odborníků rychle chátrala a památkáři v posledních letech volali po rozsáhlých opravách.
V pondělí 15. dubna v ní vypukl velký požár, který ji z velké části poničil. Ihned se ale zvedla vlna zájmu o obnovu památky a lidé nabízejí peníze.
