Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dnes s největší pravděpodobností vyhoví nové žádosti Británie o odklad jejího očekávaného odchodu z evropského bloku. Až přímo na večerním mimořádném summitu v Bruselu ale rozhodnou o tom, jak dlouhý čas Londýn dostane a jaké přesné podmínky si k tomu sedmadvacítka stanoví. Dnešnímu jednání předcházela včera schůzka britské premiérky Theresa Mayová s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Žádné konkrétní informace ze schůzek ale zveřejněny nebyly.
Plán, který na summitu Mayová předloží, musí být ale podle zástupců Evropské unie jasný a musí mít na britské straně jednoznačnou politickou podporu. Do Berlína a Paříže vyrazila Mayová den před mimořádným summitem EU, na kterém chce EU27 přimět k souhlasu s dalším odkladem termínu brexitu. Zástupci vlád evropské sedmadvacítky se dnes v Lucemburku shodli, že brexit bez dohody by byl nejhorší variantou.
Podle dokumentu s předběžnými závěry summitu, do kterého měla ČTK možnost nahlédnout, umožní sedmadvacítka odklad britského odchodu z EU „jen na nezbytně nutnou dobu“ a rozhodně ne déle než do zatím nedomluveného konkrétního data.
Na tahu je Mayová
Předseda vrcholných schůzek EU Donald Tusk přišel s konceptem ročního odkladu do 30. března s tím, že Británie bude moci odejít i dříve, pokud dohodu tamní parlament odsouhlasí. Diplomaté zmiňují i návrhy počítající s kratším obdobím, třeba do konce letošního roku, ale i pouhých několik měsíců. Podmínkou pro souhlas s odkladem je pro řadu států EU také to, aby Mayová představila věrohodný – a politickou většinou v zemi podporovaný – plán toho, jak hodlá Británie dál postupovat. Text dohody o vystoupení přitom EU znovu otevírat nebude, je připravena mluvit o změnách společné představy budoucích vztahů.
Jakýkoliv odklad brexitu za datum 22. května ale znamená, že Británie musí uspořádat evropské volby. Ve snaze zajistit řádné fungování unijních institucí by měl summit také stanovit, že pokud se eurovolby v zemi neuskuteční, Britové odejdou k 1. červnu.
Delší setrvání Británie jako „země na odchodu“ v unii ale u některých států, třeba u Francie, budí obavy kvůli nejistotě, do jaké míry bude chtít Londýn ovlivňovat vnitrounijní diskusi o budoucnosti bloku. Summit by tak mohl žádat záruky, že Británie se bude vůči unii chovat „konstruktivně a odpovědně“ a v duchu upřímné spolupráce. Delší odklad brexitu totiž znamená vyřešení také takových otázek, jako je britský člen budoucí Evropské komise či účast britské premiérky na summitech EU, které rozhodují konsensuálně.
