Přestože Gerhard Schröder v Německu vedl levicovou sociální demokracii (SPD) a budoval si image muže z lidu, rád si dopřával život v luxusu. Jako kancléř levostředé koalice (společně se Zelenými) neváhal ordinovat německé ekonomice takové reformy trhu práce, na něž by se mnohde čistě pravicové vlády neodvažovaly ani pomyslet. Během své politické kariéry se nejprve přátelil s kapitány průmyslu, pak se proti nim spojil s odbory. Když ztroskotal jeho záměr pokračovat v čele spolkové vlády, vrhl se zpět do štědré náruče velkého byznysu. Během toho se stihl již popáté oženit. Dnes Gerhard Schröder slaví své 75. narozeniny.
Když v květnu 2005 v Německu skončily předčasné volby, bylo jasné, že dojde ke střídání stráží. Schröderova SPD sice mocně finišovala, ale volební vavřín získala konzervativní koalice CDU/CSU nastupující politické hvězdy Angely Merkelové. Volební výsledek ale dopadl tak, že obě hlavní strany musely uzavřít velkou koalici. Představa, že by se Schröder smířil s rolí člena vlády až číslo 2, pro něj nepřipadala v úvahu. V Bundestagu proto ještě v listopadu téhož roku hlasoval pro zvolení Merkelové do kancléřského křesla, ale následně se vzdal poslaneckého mandátu a odešel z politiky.
Bez práce však dlouho nezůstal. Hned dva dny na to ohlásilo švýcarské vydavatelství Ringier, že k němu Gerhard Schröder nastupuje jako poradce pro mezinárodněpolitické otázky. V následujících letech se na jeho kontě začaly množit další funkce, nastoupil do angažmá pro švýcarskou Rotschild Group a jako blízký přítel ruského prezidenta Vladimira Putina začal prosazovat zájmy mocných a bohatých ruských energetických koncernů Gazprom nebo Rosněfť. V Německu tím proti sobě vyvolal velikou vlnu nevole, ale mediálně zdatný Schröder vždy oponoval, že jde o jeho osobní věc.
Schröder, celým svým jménem Gerhard Fritz Kurt Schröder, se narodil se 7. dubna 1944 v Mossenbergu v dnešním Severním Porýní-Vestfálsku. V tu dobu již pátým rokem pustošila starý kontinent 2. světová válka. Na východní frontu v uniformě Wehrmachu narukoval i jeho otec Fritz. Ten během ústupových bojů proti rumunské armádě (která přešla na stranu spojenců) 4. října 1944 padl a svého tehdy půlročního syna nikdy nespatřil.
Jako malý chlapec Gerhard žil ve skromných poměrech a na večerní studium si vydělával prací v obchodě. Vystudoval práva na univerzitě v Göttingenu. V 70. letech podobně jako velká část jeho levicově smýšlejících generačních vrstevníků koketoval s radikalismem, dokonce po dostudování práv před soudem hájil člena teroristické organizace RAF (Frakce Rudé armády) Horsta Mahlera.
Svoji vysokou politickou kariéru zahájil v roce 1980, kdy zasedl poprvé ve Spolkovém sněmu a podle svých kritiků se začal levicovým ideálům na hony vzdalovat. V roce 1990 jako ekonomický expert a předseda zemské vlády v Dolním Sasku pronikl do velkoprůmyslových kruhů a nezdráhal se přijmout životní styl společenské smetánky.
Na vrchol své moci se dostal v roce 1998, kdy se stal spolkovým kancléřem a po 16 letech v tomto křesle vystřídal Helmuta Khola. Sestavil vládu se Zelenými a totéž zopakoval i o čtyři roky později. Na prahu svého druhého funkčního období se musel potýkat se zhoršujícími se vyhlídkami německého hospodářství a především jeho pracovního trhu. Neváhal proto prosadit poměrně zásadní a neoliberální reformy (tzv. Agenda 2010), čímž se stále více začal vzdalovat většinovému názoru ve své vlastní straně. Na jaře 2004 byl proto donucen opustit křeslo stranického šéfa. Po porážce v zemských volbách v Severním Porýní - Vestfálsku na začátku roku 2005 požádal Schröder Spolkový sněm o vyslovení nedůvěry. V následných květnových předčasných volbách pak SPD těsně podlehla CDU/CSU.
Gerhard Schröder patřil mezi výrazné evropské i světové politiky na přelomu tisíciletí. Stejně jako britský premiér Tony Blair či americký prezident Bill Clinton byl představitelem tzv. třetí cesty. S Clintonovým nástupcem George W. Bushem už tak idylické vztahy neměl a patřil mezi jeho silné oponenty. Například tvrdý distanc Německa od invaze do Iráku v roce 2003 Schröderovi pomohl vyhrát parlamentní volby. Schröder měl vřelé vztahy i s řadou českých politiků, především z ČSSD. Z rukou českého prezidenta Miloše Zemana obdržel 28. října 2017 Řád bílého lva.
Schröderův osobní život byl velice pestrý. Je popáté ženatý. Svoji stávající ženu, o 25 let mladší jihokorejskou ekonomku Soyeon Kim, si vzal loni 2. května v Soulu.
