Krásný poslední březnový den nás vyhnal zkontrolovat naši novinku ve vinohradu – včelí úly. Ty loni bez porady s rodinnou radou pořídila manželka Michaela. Nakoupila deset včelstev a bylo to. Prostě se o ně budeme starat. A jak souvisí včely a víno? Více, než si myslíte.
Když máte v rodině přírůstek takového významu, jako je včelstvo, je třeba si něco málo nastudovat. I když včelstvo nemá přímý význam pro samotnou vinnou révu, ta je k opylování nepotřebuje, jsou důležitým indikátorem čistoty a kvality prostředí, ve kterém naše víno vzniká. Jednoduše řečeno, mnoho chemie – včelí smrt. Takže doufám, že se jim u nás povede dobře.
Postřikový zabiják
Včely nejvíce ohrožuje skupina pesticidů ze skupiny takzvaných neonikotinoidů – ty představují pro včelí populaci úplnou katastrofu. Evropa sice tento typ postřiků omezuje, ale otázkou je, jestli ne příliš pozdě. Například v Číně, která si příliš s otázkou životního prostředí hlavu neláme, nejprve jabloně opylovávali ručně. A když je to přestalo bavit, vysadili třešně a švestky, a pesticidů se nevzdali. Spíše naopak.
Nám nezbývá, než doufat, že dříve či později se Evropa vzpamatuje a nasadí na tuto chemickou velkoprodukci patřičné celní bariéry.
Včely vymírají proto, že mnozí velkozemědělci si prostě bez chemie svou existenci neumí představit. Je jasné, že jednou z výhod globalizované ekonomiky jsou levné, chemicky ošetřené potraviny. Jenže nízká cena některých z nich je až příliš vysoká. U vína to je jasné. U nás, pokud jste bio pěstitel a výrobce, funguje celkem striktní a funkční kontrola ze strany státu. Ale v jižní Americe, Africe nebo dokonce v Číně, která je mimochodem druhá na světě v rozlohách vinohradů, nemám o přírodním přístupu k výrobě vína žádné iluze. A nechávám k úvaze zákazníků, jestli se konzumací levné produkce nejasného způsoby výroby nechají dobrovolně otrávit.
Víno má prostě výhodu, ale zároveň smůlu, že je globální surovinou. Například oproti typicky neglobální potravině, jakou jsou vejce. Nedávný argument velkochovatelů slepic, že nebudou-li slepice chovat v klecových velkochovech, zaplaví náš trh levná vejce ze zahraničí, je lichý. Vejce jsou typickou lokální komoditou. Stačí, když se například země Visegrádu dohodnou, že se v nich budou chovat slepice pouze na podestýlce, nikdo je čínskými vajíčky nenahradí.
Včely jako ženy
Ale zpět ke včelám. Uvědomil jsem si, že jejich role a připomíná způsob, jakým fungují ženy (nejen ve vinohradu). Odpracují toho podstatně více než my, čmeláci. Přitom nám stojí pevně po boku a věrně snášejí a trpí všechno, co si vymyslíme a naprojektujeme. Například bez mé ženy by ve vinohradu nefungovalo nic. Ženy pracují a pracují a my čmeláci se jen chlubíme a chlubíme. Nejen naše, ale i ostatní rodinná vinařství na jižní Moravě, jsou důkazem výjimečných schopností žen. Nechávají nám hrát roli hlavních strůjců a tvůrců vína, ale pravda je taková, že ve skutečnosti čmeláci dělají, co jim včely-manželky nenápadně vnuknou, přestože to vypadá, že na počátku byl všechno náš epochální nápad. Čmeláci bzučí a ješitně se radují, včely však vědí, jak to všechno bylo. Jen nepotřebují svůj podíl vytrubovat do světa.
Takže aby bylo jasno – kdybyste mě někdy potkali a slyšeli, jak vykládám, že jsem se rozhodl pořídit si k vinohradu včelstva, abych přispěl k jejich záchraně, víte, jak to bylo doopravdy.
