Obal knihy V pekle nebeských výšin

Obal knihy V pekle nebeských výšin Zdroj: Archiv nakladatelství Svět křídel

Hptm. Ludwig Purm v době své služby u Fliku 22 na ruské frontě.
Polní letiště Ospedaletto, asi 35 kilometrů východně od Tridentu, červen nebo červenec 1918. Purmùv stíhací Aviatik D.I (Berg) 101.12 (bílá 19“).
Zugsführer Franz Slanina. Jako pilot dvoumístných Brandenburgů C.I tehdy získal 5 leteckých vítězství. Na prsou má (zleva) zlatou, velkou i malou stříbrnou a bronzovou medaili za statečnost a Karlův vojskový kříž.
Vídeň, prosinec 1917. Hptm. Purm po dekoraci Řádem Železné koruny 3. třídy s válečnou dekorací a meči. V té době vykonával funkci velitele Waffen-Abteilung u Fliegerarsenalu ve Fischamendu.
Finální montáž tažných koní k.u.k. Luftfahrtruppen, dvoumístných víceúčelových strojů Hansa- Brandenburg C.I. S různými motory, výzbrojí a dalším příslušenstvím je vyráběla nejen mateřská firma Hansa-Brandenburg v Německu (produkovala stroje sérií 61, 63 a 64), ale především rakousko-uherské továrny na základě licence.
7
Fotogalerie

Peklo v oblacích: Neznámý letecký důstojník Ludvík Purm a dramata na frontě

Historie našich letců za druhé světové války, zejména pak ve službách britského Královského letectva (RAF), je už zmapována natolik podrobně, až se zdá, že už nic převratně objevného o nich nelze sdělit. V posledních letech pozorujeme rovněž narůstající zájem o informace k účasti našich mužů v řadách rakousko-uherské armády za první světové války, neboť, marná sláva, bylo jich hrubým odhadem tak osm- až desetkrát víc než legionářů a přinesli větší oběti.

Renomovaný letecký historik Jiří Rajlich vyšel tomuto zájmu v krátké době vstříc již podruhé. Po obsáhlém díle Na křídlech světové války právě vydal v nakladatelství Svět křídel knihu V pekle nebeských výšin, věnovanou leteckému důstojníkovi Ludvíku Purmovi, postavě širší čtenářské obci dosti neznámé. Nebyl by to Jiří Rajlich, aby jeho publikace nebyla prošpikována unikátními fotografiemi. Oživují ji také dramatické příhody z fronty a, jak je u tohoto autora již pravidlem, vše je zasazeno do širšího kontextu dějinných událostí.

Až do hořkého konce

Je známo, že těžiště činnosti letectva habsburské monarchie se zaměřilo na jihozápadní, italskou frontu, kde nasadilo nejvíc letadel, dosáhlo největšího počtu vzdušných vítězství a přineslo největší oběti. Právě zde kapitán Ludvík Purm sloužil a krátce před kapitulací dualistického soustátí to 15. září 1918 dotáhl až na velitele stíhací eskadry 6. armády.

Její příslušníci bojovali stejně jako ostatní letecké jednotky v pravém slova smyslu až do hořkého konce. O tom, že rakousko-uherští letci, mezi nimiž se nacházeli četní muži pocházející z našeho území, ať již české, nebo německé národnosti, se bít uměli, a to velmi dobře, svědčí celkový počet nejméně 550 vzdušných vítězství dosažených pouze na italské frontě, o ostatních válčištích ani nemluvě.

Zapomenutý aviatik Velké války

Je přitom třeba uvážit, že letectvo podunajské monarchie technicky ani početně nepatřilo k premiantům (Rakousko-uherská říše vyrobila za první světové války zhruba dvakrát méně letounů než její úhlavní a „dědičný“ nepřítel – Itálie). A o tom, že si mezi nimi skvěle vedl Ludvík Purm, „zapomenutý aviatik Velké války“, nejlépe vypovídá Rajlichova graficky pěkně zpracovaná kniha. Vždyť důstojník „Haškova“ regimentu Purm obdržel během první světové války Vojenský záslužný kříž 3. třídy, Stříbrnou Vojenskou záslužnou medaili (známé Stříbrné Signum Laudis), Bronzovou Vojenskou záslužnou medaili (Bronzové Signum Laudis), nejvyšší Řád železné koruny 3. třídy a navíc ještě Karlův vojskový kříž.

Rajlichova záslužná a přínosná kniha je tak i holdem všem „báječným mužům na létajících strojích“, kteří bojovali a umírali „v pekle nebeských výšin“ za první světové války. Pro čtenáře s hlubším zájmem o Velkou válku ve vzduchu nepostradatelné!