Je to vůbec možné? Hledím na tmavý sloup zakončený ozdobnou hlavicí. Je vyroben ze železa, které už tisíc šest set let dokonale odolává korozi.
Tento malý zázrak najdeme v areálu mešity Qutub Minar v indickém hlavním městě Dillí. Stojí tak trochu stranou, ve stínu starobylého obřího minaretu. Klidně by se mohlo stát, že by nezasvěcený návštěvník tento sedm metrů vysoký sloup přehlédl.
Jak byl vyroben není dodnes jasné, snad jen jeho stáří není těžké určit. „Sloup byl původně vytvořen na počest válečných vítězství krále Čandragupty II. Ten vládl v Indii na začátku 5. století. Sloup stál v chrámu zasvěceném bohu Višnuovi ve městě Udayagiri ve střední Indii,“ čte šestiřádkový nápis průvodce Subhash. Dobu i místo jeho vzniku tedy známe. Jak byl ale sloup o hmotnosti 7,5 tuny převezen na vzdálenost jednoho tisíce kilometrů? A jak byl vyroben?
„Celý sloup byl vlastně ukován. Jeho tvůrci jej skládali ze zhruba dvacetikilových kusů rozžhaveného železa a s použitím kladiva je spojovali dohromady v jeden celistvý kus,“ vysvětluje mi historik Girijaj Singh a hrdě dodává: „Pokud jsou Číňané považováni za mistry porcelánu a keramiky, Indové byli vždy mistři ve zpracování kovů, zejména železa.“ Mistrovství starých indických metalurgů bylo vskutku úctyhodné. Sloup dodnes nenese ani sebemenší známky koroze. Jistě, horké a relativně suché klima, které v Dillí panuje, sice mohlo přispět k neuvěřitelně dlouhé životnosti materiálu, 1600 let je ale dlouhá doba. Subhash má vysvětlení.
„Víš proč? Tento sloup je v Indii velmi populární. Lidé věří, že přináší štěstí. Když jej s rukama za zády dokážeš obejmout, splní se ti každé přání. Dnes už to nejde. UNESCO dalo postavit kolem sloupu plůtek. Po staletí však lidé na sloup sahali, dotýkali se jej a jejich pot sloup impregnoval,“ nabízí svůj výklad průvodce. Vysvětlení zní možná na první pohled logicky, tak jednoduché to ale nejspíš není. Nad pravým důvodem, proč železný sloup už 1600 let nerezaví, si vědci lámou hlavy už dlouho.
A tak byl sloup opakovaně podroben nejrůznějším testům a analýzám. Ty zjistily, že železo, ze kterého byl vyroben, obsahuje zvýšený obsah fosforu. To sice poněkud zlepšuje odolnost proti korozi, na to, aby sloup odolával rzi více než 1600 let, ale ani to nestačí. Definitivní odpověď na otázku, proč železný sloup v Dillí nekoroduje, tedy stále neznáme. A tak dál kvetou spekulace nejen o meteorickém původu použité suroviny, ale i o magickém působení božstev, nebo dokonce mimozemských civilizací.
