Soud OSN v Haagu dnes v odvolacím řízení uložil bývalému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi doživotní trest vězení za genocidu spáchanou během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zvýšil tak prvoinstanční trest vynesený v roce 2016, který Karadžičovi vyměřil 40 let odnětí svobody.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Karadžiče roku 2016 odsoudil ke 40 letům vězení, ale Karadžič se odvolal. Bývalý vůdce bosenských Srbů svou vinu popírá, v odvolání poukázal na „věcná a procesní pochybení“, jež podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení. Navrhl proto zrušení rozsudku, nebo aspoň snížení trestu. Spokojena nebyla ani obžaloba, která žádala doživotní trest. A uspěla.
Genocida, zločiny proti lidskosti i vraždy
Radovana Karadžič (73), kterému dnes Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály vyměřil doživotní trest je vystudovaný psychiatr, je považován za jednoho z hlavních strůjců války v Bosně a Hercegovině, která balkánskou zemi v 90. letech minulého století sužovala. V dubnu 1992 byl zvolen prezidentem bosenské Republiky srbské a v čele tohoto útvaru stál více než čtyři roky, než kvůli stíhání pro válečné zločiny rezignoval a na 12 let zmizel. Zadrželi ho až v červenci 2008 v Bělehradě a následně putoval k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii.
Karadžić byl v souvislosti s rolí, kterou během války v letech 1992 až 1995 sehrál, obviněn z celé řady trestných činů. Nechyběly mezi nimi genocida, zločiny proti lidskosti, vraždy a porušení pravidel vedení války. Obžaloba měla celkem 11 bodů a výčet konkrétních činů byl dlouhý. Po skoro čtvrtstoletí však lidem jména většiny měst a obcí, kde se udály, nic neřeknou. Masakr 8000 muslimských mužů ve Srebrenici a obléhání Sarajeva s více než 10.000 oběťmi zůstávají ale v paměti dodnes.
Odsouzených na doživotí je víc
Kromě Karadžiče dostalo za zločiny během válek v bývalé Jugoslávii doživotí šest dalších lidí. Někdejší velitel bosenskosrbských jednotek Stanislav Galić (za podíl na ostřelování Sarajeva), bosenskosrbští důstojníci Zdravko Tolimir, Vujadin Popović a Ljubiša Beara (za podíl na masakru ve Srebrenici) a člen bosenskosrbských bojůvek Milan Lukić (za masakry civilistů u východobosenského Višegradu).
V roce 2017 ICTY odsoudil k doživotí bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče, ten ale čeká ještě na výsledek odvolání.
