Více než čtyři miliony slovenských občanů mohou v sobotu v prvním kole prezidentských voleb rozhodnout, kdo na dalších pět let zamíří do bratislavského Grasalkovičova paláce, kde má hlava sousedního státu sídlo. Volby na Slovensku jsou často předobrazem toho, co později čeká Českou republiku. Už to může být důvodem, proč stojí za to výsledky nadcházejících prezidentských voleb v zemi pod Tatrami sledovat. Těch důvodů je ale mnohem více.
1. Přijde první středoevropská prezidentka?
Slováci už měli na rozdíl od Čechů ženu v čele vlády a právě Iveta Radičová, která na tuto metu jako první žena dosáhla, se následně dokázala v roce 2009 probojovat i do druhého kola prezidentské volby. Tam ovšem prohrála, takže nejenom Slovensko, ale celá Visegrádská čtyřka a vlastně i celá střední Evropa čeká na to, zda se hlavou státu poprvé stane příslušnice něžného pohlaví.
Favoritkou volby přitom před prvním kolem zůstává Zuzana Čaputová, kandidátka levicově liberální strany Progresivní Slovensko. Poslední průzkumy jsou sice kvůli zákonnému embargu starší více než dva týdny, ale Čaputové věstí pohodlný náskok, který by měla proměnit v jistotu postupu do druhého kola. I tam je zatím tato advokátka a aktivistka favoritkou.
Prezidentské volby na Slovensku sledujte online >>>
2. Co udělají volby s vládou?
Slováci jdou k urnám poprvé po loňských vraždách Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Dosavadní prezident Andrej Kiska stál v době protestů po zmíněných zločinech ostře proti vládě Roberta Fica a přispěl k její demisi i následnému jmenování jiného premiéra z největší vládní strany. Vláda tak odchodem dosavadního prezidenta ztratí výrazného soupeře, ale zejména volba Zuzany Čaputové, která souzní s názory tehdejšího protestního hnutí „Za slušné Slovensko“, by znamenala, že nesourodá vládní koalice ficovců, národovců a jedné ze stran maďarské menšiny nebude mít ani nadále na růžích ustláno.
Vládu navíc dlouhodobě ohrožují ambice šéfa národovců Andreje Danka, který by se rád stal nástupcem pomalu odcházejícího Roberta Fica v čele levicově-národního tábora. Jeho dosavadní působení v koalici sice ukazuje, že na to Danko nemá, ale je otázka, zda to on sám ví, a nevyužije možné oslabení Smeru, pokud se prezidentem nestane jeho neoficiální kandidát Maroš Šefčovič, k vyvolání nějaké hlubší koaliční krize
3. Kočner do basy, Fico do Košic?
Výsledek prvního kola voleb také ukáže, jak na Slováky zapůsobil fakt, že těsně před jeho zahájením se měl najít ten, kdo objednal vraždu Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Policie ve čtvrtek z tohoto činu obvinila kontroverzního podnikatele a „muže s dlouhými prsty“ Mariana Kočnera. To by zdánlivě mohlo pomoci Maroši Šefčovičovi, který kandiduje jako nestraník s podporou Smeru. Protesty po vraždě investigativního novináře totiž směřovaly zejména k teorii, že smrt Jána Kuciaka souvisela s některými lidmi ve vládní straně Smer. Teď se mělo ukázat, že za ní měl stát spíše podnikatel podezřívaný z mafiánských praktik než někdo z vládních politiků. Odpůrci Smeru a jeho šéfa Roberta Fica ale asi vidí i v Kočnerovi jeden z produktů „mafiánského státu“, o kterém se na Slovensku často mluví, a budou chtít i po Kočnerově obvinění volit někoho, kdo nemá s vládní stranou nic společného. Obvinění tedy přišlo jako na zavolanou, ale volby už zřejmě moc neovlivní.
To ve výsledku příliš nepomůže šancím Roberta Fica, aby po prezidentských volbách mohl zasednout v jeho nyní vysněné pozici předsedy Ústavního soudu. Doteď mu v tom bránily neshody v koalici, ale hlavně odpor jeho velkého rivala – prezidenta Kisky, protože ústavní soudce jmenuje i na Slovensku hlava státu. Cestu do košického sídla Ústavního soudu by Ficovi s jistotou otevřela jen prezidentská volba Maroše Šefčoviče, který ale zatím bojuje jen o postup do druhého kola. Nejasný je postoj třetího v pořadí Štefana Harabina, který Ficovi nemůže zapomenout, že ho nepodržel při jeho obhajobě funkce šéfa Nejvyššího soudu.
4. Vstane nový Mečiar?
Slovenskou politikou navíc může zatřást právě úspěch tohoto nezávislého „národního“ kandidáta. Pokud Štefan Harabina získá aspoň kolem deseti procent hlasů, může to pro něj být odrazový můstek k založení nové protestní a národní strany, která by mohla být jakousi reinkarnací legendárního hnutí HZDS Vladimíra Mečiara a kombinovat národní, sociální, protestní a protizápadní programové prvky. Harabin může myslet i na lepší výsledek a postup do druhého kola, ale potenciál k založení nové strany mu prezidentské volby mohou poskytnout i bez toho. Přímá volba hlavy státu je totiž často spojena s působením, které rozkládá staré politické strany a je inkubátorem těch nových. Na potenciální Harabinovu stranu mohou v budoucnu volebně doplatit jak Dankovi národovci, tak krajně pravicový lídr Marian Kotleba i „populista“ v obleku, podnikatel a šéf strany Sme rodina Boris Kollár.
5. Konec posledního maďarského mohykána?
O politických kariérách a jejich dalším vývoji ovšem mohou rozhodovat nejenom výsledky těch v čele pelotonu, ale i naopak kandidátů, kteří příliš neuspějí. Míra porážky například ovlivní, zda neskončí téměř třicetiletá politická kariéra posledního mohykána, který na slovenské politické scéně přežil nepřetržitě od prvních svobodných voleb v roce 1990. Je jím neformální politický lídr maďarské menšiny na Slovensku Béla Bugár. Jeho procentní podpora během celé kampaně klesá a špatný výsledek pro něj může znamenat i konec v čele strany Most-Híd a postupný odchod z politiky.
Možnost rozhodnout či aspoň ovlivnit všechny uvedené otázky budou mít slovenští občané v sobotu od sedmi hodin ráno do 22. hodiny večerní. Reflex bude průběh a výsledky prvního kola prezidentské volby sledovat v exkluzivním on-line přenosu, který začne v 21:00.
